Tanec života - 2. díl 1/2

9. dubna 2014 v 21:32 | meum-amo-vita |  Tanec života

Pohled Harry
Je to už třetí den, co se ji snažím nějak ukecat. Oblbnout, ale nic nezabírá. Ona snad není ženská nebo co. Ani můj sexy skvělý úsměv nezabírá. Snažím se dělat všechno pro to, aby se mnou mluvila, ale ona to odmítá. Vždycky někam uteče nebo se mi vysměje do tváře, že jí podlízám. A má pravdu. Podlízám, ale je to i pro její dobro ne? Dobře, je mi celkem fuk, jestli ona uspěje nebo ne. Potřebuju uspět hlavně já. Jenže bez ní to prostě nepůjde.

Cvičím každý den a Liam mi pomáhá. Její sestavu už umím, ale jak ji přesvědčit, aby se aspoň podívala? Myslím, že by stačilo, kdyby uslyšela svoji hudbu a určitě by se přidala. A pak by to možná nějak šlo dát dohromady. Jen ji prostě donutit.
Přemýšlím nad tím každou minutu. Celý den, ale stejně mě nic nenapadá. Jdu po přeplněné chodbě a najednou ji uvidím. Stojí uprostřed několika mých kamarádů. No dejme tomu kamarádu. Někteří jsou fajn, ale ten zbytek? Baví se se mnou jen, protože mě tu má rád každý. Až na Ashley. Ale upřímně se jí nedivím.

Potom všem, co jsem jí provedl. Jak jsem se k ní choval a jak se jí posmíval. Hned bych to vzal zpátky. Aspoň by bylo jednodušší si ji obmotat kolem prstu a zatancovat s ní v nějaké soutěži, ale takhle? Jak si ji mám ovlivnit, když má proti mně takovou bariéru?

Ale teď je moje šance. Opět se jí posmívají. Její věci, jsou rozházené po celé chodbě a ona je mezi nimi ztracená. Jako ovečka. Když jí pomůžu, třeba se nebude tolik hněvat. Třeba to se mnou ještě zkusí.
Doběhl jsem tam, chytil ji za ruku a vytáhl z chumlu lidí. Učení posbírá potom, hlavně když bude pryč. "Okamžitě mě pusť, Harolde!" ječela jako pominutá. Nic jsem na to neřekl a táhnul ji do první prázdné třídy. Zabouchl jsem za námi dveře a přitlačil ji na zeď. Když nepomáhá úsměv, musím zkusit něco lepšího. Kdo by odolal, tak úžasným rtům jako jsou ty moje?? Ash. Kdo jiný. Není až tak blbá, jak jsem o ní vykládal.

Přibližuji svoje rty k těm jejím. Dívám se jí do očí. Má nádherné čokoládové očka. Jemně otřu svoje rty o ty její a pak ji konečně políbím. Nejprve spolupracuje a potom mě kousne do rtu, až ucítím měděnou pachuť krve a odtáhnu se od ní.
To je její jediná možnost utéct a taky toho využije. Utíká na druhou stranu třídy. "Ještě jednou se mě dotkneš Stylesi a už si ani nevrzneš jasný?" Celou dobu se na mě naštvaně šklebila a myslela to smrtelně vážně. Sakra, proč je ta holka, tak komplikovaná a uzavřená?
Proto, aby ji někdo nevyužíval. Někdo jako jsi ty. Říká moje podvědomí, ale nic s tím nemůžu udělat. Nic. Tohle byla moje poslední možnost, protože teď se mi bude vyhýbat ještě víc. Sakra.

Pohled Ashley
Co si o sobě jako myslí? Panebože je normální? Fájn zbavil mě těch nemožných lidí, ale přesto to všechno byli jeho kamarádi. Netuším, o co se snaží, ale nevychází mu to. Snaží se hodně, ale já s ním nechci mít nic společného. Ještě by mu stouplo ego, hošánkovi.
Sleduji dění na ulici před školou. Sedím na parapetu a čekám, až konečně zazvoní a Harold opustí tuhle třídu. Stále je opřený o dveře a ublíženě mě pozoruje. Může si za to sám, neměl se o nic pokoušet. Co si jako myslí, chlípník jeden? Že mu skočím do postele jako každá druhá? Ani omylem, taková já nejsem. Alespoň ne tady.

Slyším zvonek, moje záchrana. Harry otevírá dveře a odchází. Zůstávám ve třídě a čekám, až bude na chodbě klid. I tak budou řeči. Jako vždycky. Někdo je roznese.

Harry je roznese.

Sbírám po chodbě rozházené učebnice, které skládám do batohu. Odcházím do knihovny. Nejdu na poslední přednášku ani nevím, co to mělo být, ale nechci tam jít. Slyšet zase ten posměch a narážky. Nesnáším to. Nesnáším to tady. Jediné co mě zde drží je tanec, který pro mě znamená mnohem víc, než všechny urážky na moji osobu. Zvládnu to, jsem silná. Stejně mě brzy vyhodí tak co. Aspoň o mě bude nový drb. Už to úplně slyším. Ash vážně propadla, slyšeli jste to. Chudinka malá a tak se snažila. Levá jak poleno, ale tančila bez přestání.
Utírám slzu, která se hrne po tváři. Zrychluji svůj krok, až pomalu běžím, jen abych se dostala do knihovny. Sedla jsem si za stůl a vytáhla učení. Ať se snažím, jak chci, nechápu to. Procházím si všechny příklady, které zde jsou, ale nechápu, jak dojít ke správnému výsledku. Většinou se seknu u opisování zadání. To je asi tak všechno co umím.

Velké ruce mi zakrývají oči a já se ocitám ve tmě. Je to šílené. Panebože, kdo zase něco vymyslel? Co mi zase někdo chce? "Nekřič, nic se ti nestane, jasné? Sbal si věci a na nic se neptej," pošeptal mi Harry do ucha. "Můžeš mi jako vysvětlit co děláš? Snažím se naučit tu zasranou matiku," vyjela jsem na něj.

"Fájn jak chceš, můžeš si za to sama." Cože? Za co si můžu sama? Co udělá? Začínám se trošku bát, já Ashley, která se snad ničeho nebojí.
Harry pustil moje oči, ale ruce obmotal kolem mého pasu, zvednul mě do vzduchu a přehodil si mě jako pytel brambor. Kopala jsem ho do břicha, mlátila pěstmi do zad, ale nic nepomáhalo. Začínalo se mi dělat špatně s toho, jak se mnou běžel pryč. Nadávala jsem, ale moje nadávky mi byly k ničemu. Neposlouchal mě, tak jako já celou tu dobu neposlouchala jeho.

Ocitli jsme se v naší zkušebně, kde Harry zamknul a klíček někam schoval. To mě tady jako chce držet nebo co? Nejsem přece jeho vězeň. Pustil mě na zem a já uskočila několik metrů před něj. Nevím, co od něj čekat. Nejprve polibek, teď únos co bude za pár minut? Nechci ani myslet, co se mu honí v hlavě.

"Můžeš mi to jako vysvětlit? Co tady do prdele dělám?" "Hmm stojíš?" "Harolde nepokoušej se mě nasrat ještě víc, okamžitě odemkni ty dveře!" "Madam je uražená nebo naštvaná?" Ukázal mi klíček, který měl v ruce a pak si ho schoval do kasy od černých upnutých džín. Rozběhl se a utíkal po celé místnosti a já se ho snažila dohnat. "Harolde!!" "Fájn, dám ti ten klíč, ale mám podmínku." "Jakou?" vzdala jsem to. S ním to nemá cenu.


"Sedneš si tady a budeš se na mě dívat, chci ti něco ukázat." "Ale…" "Jinak tě tu budu držet klidně i přes noc, a to nechtěj holka. Nikdy nevíš, kterej úchylák se tady v noci může potloukat." Bože, tak to přetrpím. "Fájn, už se dívám, ok?" "Ne nedíváš," "Povídám ti, že se dívám ne?" "Hele snažím se být milý, tak na mě nebuď takhle hnusná. Slepice." "Mám na tebe být milá, po tom všem co jsi mi udělal? A ještě mě nazveš slepice, jak milé."

Sedla jsem si na zem a opřela se o zeď. Bedlivě jsem ho sledovala a těšila se, až to budu mít za sebou. Čekala jsem, co z něj vypadne, ale tohle mě nenapadlo ani za nic. Ta hudba, ty slova a ten tanec. Tancoval to s takovou přesností, že je až nemožné, že se to učil beze mě. Vím, že mu Liam hodně pomáhal, ale i tak mě to překvapilo. A teď pár otoček a záludných kousků. Koukám na něj a čekám, jak se mu to povede. Chyba. Nevydržela jsem to a šla vypnout hudbu.

"Děláš to špatně, Harolde. Musíš udělat ještě krok dopředu…" Pomalu jsem mu to ukázala, a když zapnul hudbu, začala jsem automaticky tancovat a opravovat Harryho. Vždycky se zaseknul na jednom a tom stejném místě. Těsně před koncem. Ukazovala jsem mu to asi milionkrát, když jsem ztratila trpělivost. Musím se učit přece matiku!

"Můžeš mi laskavě odemčít ty dveře? Musím si jít pro učebnice, protože jsi mě násilím odnesl a.." "Máš je hned za dveřma, nemusíš se bát. Nikdo ti je tentokrát nerozházel po celé škole." Přitiskl svoje tělo na to mé. Odstoupila jsem dál a snažila se mýt co nejmilejší: "Fájn tak odemkni, musím se jít učit." "A co když ne? Já se musím naučit tancovat. Začarovanej kruh. A kruh co? Nemá konec." Bože můj, vytáčí mě jen těch pár slov, které vyslovil. Svírám jsem ruce v pěst, abych nevybuchla úplně.

Pomalu jsem kráčela ke dveřím a u toho se snažila mluvit, bez naštvaného tónu: "Něco jsi slíbil, ne? Tak to laskavě dodrž, jinak budu litovat těch posledním 3 hodin, co jsem tu s tebou tancovala jasné? Chtěl jsi, abych se dívala a já se dívala takže…"

Došel až ke dveřím, kde jsem stála já a zezadu mě objal. Odhrnul mi vlasy na jednu stranu a nahé rameno mi začal líbat. Co to dělá? Zbláznil se? "Okamžitě přestaň!" zaječela jsem a odtáhla jsem se. "Proč jsi tak odtažitá?" "Protože nemám čas na kecy slavného pana Stylese!" "Fájn," odemkl dveře a nechal je otevřené. Měl pravdu, hned za dveřmi byly moje učebnice, posbírala jsem je a odcházela. Naposledy jsem se na něj otočila a zařvala to co před okamžikem on: "Fájn!"
***
Sedím nad matikou a nechápu nic. Budu potřebovat víc než jen pomoc učebnice, podle které to taky nechápu. Jsem ztracený případ, ale teď už na to kašlu. Přece nebudu jak nějakej šprt zalezlá doma a učit se něco, co nemá cenu.

Oblékla jsem si černou sukni s volánky, která se parádně točila při každém pohybu. Červené tričko s tříčtvrtečním rukávem, které mi bylo do půli pupíku a červené boty na podpatku, které jsem si připevnila páskem. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a mírně zvlněné.
Takhle jsem se oblékala jen tehdy, když jsem vyrážela do klubu. Neměla jsem ve škole kamarády, ale tady jsem jich měla spousty. Nikdo mě nebral jako holku, která jen tancuje. Brali mě jako někoho, kdo má duši a srdce. Užívala jsem si to s nimi a byla ráda za každou vteřinu strávenou s nimi. Jen škoda, že jich bylo tak málo. Už jsem tam nebyla hodně dlouho, protože jsem se stále zabývala tou zasranou matikou, ale pro tuto chvíli to vypustím z hlavy.

Vcházím do klubu a obklopují mě tóny linoucí se z repráků, plno tančících lidí a hlavně mí přátelé.
"Ash? Že se taky ukážeš, potvůrko. Tak rád tě zase vidím," objal mě blonďatý Ir. Políbil mě na obě tváře a já se začala cítit zase jako já. Dívka, které žije a tancuje. Sebevědomá a okouzlující, alespoň trošičku.

Milovala jsem tenhle klub nejen kvůli lidem, jako byl Niall, Brad, Wendy a mnoho jiných lidí. Tancovala jsem tu jako o život, ale teď jsem byla opravdu vyšťavená. Sedla jsem si k baru a kecala s Wendy, která zde pracovala. Občas jsem jí pomáhala, když nestíhala a za to jsem tu mohla pít zadara.


Bylo mi vedro a tak jsem si vlasy stáhnula do vysokého culíku. Vedle mě seděl Niall, který mě jednou rukou objímal a v druhé držel vodku s džusem, tak jako já. Měla jsem opřenou hlavu o jeho rameno a užívala si jeho společnosti. Byl mi hodně blízký. Něco víc než nejlepší kamarád a brácha v jednom. Občas jsme si spolu užili a to náš kamarádský vztah ještě víc posílilo. Milovala jsem, když se mě dotýkal, jeho vůně pro mě byla někdy jako droga, ale přesto mezi námi vlastně nic nebylo. Zvláštní, ale prostě to tak je.

Začala hrát pomalá písnička a Niall mě táhnul na parket. Obmotala jsem ruce kolem jeho krku a položila si hlavu na jeho hruď. Byla jsem menší než on, ale i tak to bylo kouzelné. Jeho ruce mě hladily po zadečku a občas se dostaly i pod černou sukni, ale nevadilo mi to. Právě naopak.

Pohybovali jsme se do rytmu a u toho si povídali. Časem na mě začala působit jeho přítomnost s pomocí vodky a já si nemohla pomoct. Jednu ruku jsem dala do zadní kapsy na jeho upnutých černých kalhotách. Druhou jsem položila na hruď, kterou jsem hladila. I on nezůstal pozadu, mačkal mi zadeček a přejížděl po páteři. Věděl, jak mě to vzrušovalo. Bylo to úplně obyčejné gesto, ale on to dělal s takovou něžností. Přejížděl jeden obratel po druhém, až byl u lemu kalhotek.

Obtahoval moji linii těla až ke krku, kde mě hladil polštářky prstů a škrabkal nehty. Milovala jsem to. Přizvednul mi bradu a zadíval se mi do očí. Viděla jsem až na dno jeho duše přes jeho překrásné studánky. Pohladila jsem ho po tváři, přejela přes něžné rty a přitáhla si ho blíž. Jazykem jsem pokračovala v obkreslování plných rtů, pronikla dovnitř a bojovala s jeho jazykem. Vychutnávala jsem si, jak se jeho rty tisknou na ty mé a surově jsem ho líbala.

Rukou jsem zajela do perfektně upraveného účesu a pravačkou jsem ho hladila po pěkné prdelce. Přivinul si mě blíž k sobě a spolu se zrychlující písničkou rostla jeho zuřivost v polibcích, které jsem mu plně oplácela. Nevnímala jsem nic jiného něž jeho rty, ruce, které pálily na místě, kde se mě dotknul a jeho přirození, které příjemně tlačilo. Přejela jsem nehtem přes látku džínů a on zavzdychal do polibku.

Tlak na rtech povolil. Jeho rty se dostaly až k ušnímu boltci, když zašeptal: "Tohle nedělej, beruško, nechci se udělat zrovna tady". Skousnul mi ouško a tentokrát jsem potichu vzdychla já. Naklonila jsem hlavu a Niall mě začal líbat po šíji krku a já věděla, že po něm šíleně toužím. Tak moc, že bych to dokázala dělat i tady, ale přece jen jsme se ovládli natolik, abychom si to nechali na doma.

Celý večer jsem měla úžasnou náladu. Bylo to Niallem, vodkou a nedostatkem sexu, který je jen dočasný. Byla jsem tak roztoužená a bláznivě šťastná, že mi nevadilo, když jsem za sebou na tanečním parketu poznala jeho.

Hrála rychlá písničky, když se přitulil ke mně, jednu ruku obmotal můj pas a tu druhou spojil s mojí. Řekla bych, že musel být úžasem bez sebe. Kdybych byla střízlivá a jinde, nikdy bych mu to nedovolila, ale tady? Stalo se.


Poznala jsem ho podle kroků, které jsem uměla jen já. Zvládal je bravurně. Jeho vůně mi najedenou přišla nádherná a útočila na všechny moje smysly. Věděla jsem, kdo za mnou stojí a schválně jsem ho provokovala. Kroutila jsem zadečkem, zvedala se mi sukně a jeho přirození rostlo obrovskou rychlostí. I přes to, že jsem ho vlastně ani neviděla, měl velkou moc nad mým tělem. Aniž bych chtěla, byla jsem vzrušená při každém doteku. Jakoby měl na dlaních jiskřičky, které dráždily moje tělo.

Chytil mě za ruku a otočil si mě k sobě. Až teď jsme si poprvé uviděli do tváře. Písnička zrychlila a já se od něj odtrhla, abych neudělala nějakou blbost. Přece jen je to král školy, musím myslet na následky.

Tančila jsem jako o život, tulila se k Niallovi a očima sledovala Harryho, jak se snaží dostat až ke mně. Vždy jsem nějak unikla, odtančila pryč, udělala kouzelné kroky nebo cokoli. Nechtěla jsem s ním být v blízkosti. Ne potom, co dokázal s mým tělem.

Ačkoli jsem se mu snažila vyhýbat, nešlo ho ignorovat, tak jak jsem si přála. Moje tělo ho chtělo, ne přímo potřebovalo. Prahla jsem po jeho jiskrných dotecích plných hrubosti a něhy zároveň. Úžasu a okouzlení. Z jeho pohledu jsem poznala, že on to vnímá stejně, ale přesto jsem dále tancovala kolem Nialla. Za tu dobu, co sem chodím, jsme se skvěle sladili. I každý nepromyšlený krok byl jako součást něčeho většího. Milovala jsem, když mě Niall při otočkách dokázal otočit s takovou rychlostí a pružností. Někdy jsem se jen tak tak udržela na špičkách nohou, ale stálo to za to.

Náhle začala hrát moje písnička. Písnička, na kterou tancuji nejnovější sestavu. Sestavu, kterou umí i Harold. Aniž bych si to uvědomila, začala jsem to tancovat přesně podle sebe. Každý krok jsem měla jistý a vedle sebe jsem cítila jeho kořenitou vůni, která mi rozproudila krev v žilách.

Posledních pár tónů doznívalo v mých uších a já byla ráda, že Harry to nepokazil. Přece jen to k něčemu bylo ty 3 hodiny. Aspoň něco.

Udělala jsem otočku, při které se mi zavlnila sukně, roztáhla ruce k lepší koordinaci a přenesla váhu na špičku pravé nohy. Toho využil Harry, chytil mě za volnou ruku a přitáhl si mě k sobě. Naše spojené ruce vysely do vzduchu a já se najednou ocitla v jeho pevném sevření, kdy jsem stála na špičce levé nohy. Pravou jsem měla vztyčenou ve vzduchu, těsně vedle jeho těla. Byla jsem prohnutá v zádech, které jsem měla opřené o jeho pokrčené koleno a zakloněnou hlavu. V téhle póze jsem měla odhalený dekolt, protože vlasy v culíku se skoro dotýkaly země. Harry se ohnul a políbil mě přesně mezi prsa a pokračoval až k mým rtům, pomalinku mě zvedal do vodorovné polohy a přitahoval si mě blíž k jeho tělu. "Jsi neuvěřitelná, Ashley." "To zní jako kompliment," řekla jsem s narážkou na jeho tehdejší chování. "To byl kompliment," zašeptal do polibku.


Můj mozek přestal pracovat. Nevím, jestli jsem byla tak opitá nebo jsem si prostě už nedokázala hrát na tu malou šedou myšku, která má city uzamčené pod zámkem. Které je jedno kdo co řekne, které nic neublíží.

Otevřela jsem mu srdce i přesto, jak moc jsem se bála, aby se neopakovala minulost. Nemohla jsem a ani nechtěla, abych měla někoho tak moc ráda, že by mě to nakonec zničilo. Tak jak tenkrát. Nemůžeš, Ash, vzpamatuj se.

Odtáhla jsem se od něj s omluvným výrazem a odcházela do teplé náruče Nialla. Ten mi neublíží, alespoň ne ohledně citů. Není to někdo, koho bych milovala. Ani to nebyl můj typ. Prostě jen nejlepší z nejlepších kamarádků s výhodami.

Cítila jsem, jak mě velká dlaň zatáhla zpátky na původní místo. "Co to jako mělo být?" "A jako co Harry? Tanec?" Chtěla jsem utéct pryč, ale on mi to nedovolil. Z toho bude akorát problém. Nikdy mě tu neměl vidět, akorát se to roznese po škole a já ztratím i to poslední co miluji na tomhle městě. Klid.

"Ne to nemyslím, Ashely. Podívej se na mě!" zvyšoval hlas a to se mi vůbec nelíbilo. Přitáhl si mě za bradu a surově mě políbil. Cítila jsem jeho nadrženost, vášnivost a touhu po něčem novém, nedobytém. Oplácela jsem mu to a dělala rozkoš i na jiných částech těla. Musí pikat za všechny ty problémy ve škole.


Nehtem jsem přejížděla po jeho pažích, pročesávala kudrnaté vlasy a tlačila na jeho penis, který už i tak byl dost velký. Obtahovala jsem jeho svaly na hrudi a jako omylem jsem přejela i přes jeho penis, který reagoval okamžitě. Jednu nohu jsem obmotala kolem jeho těla a tak se jeho penis dostal blíže k mému rozkroku. Rozpalovalo to nejen mě, ale i jeho a to s neuvěřitelnou surovostí v jeho polibcích.
Odtáhla jsem se od něj, skousla ušní boltec a zašeptala: "Se mnou si nezahrávej. Nejsem jako ty ostatní panenky k mání, to si zapamatuj. Jsem jiná."


Odcházela jsem od něj se skvělým pocitem, ale zarazily mě jeho slova: "Tak takováhle jsi? Použiješ a odkopneš?" "Co-cože?" zadrhla jsem se a otočila k němu. "To nemyslíš vážně? Potom všem co mi děláš ty, byla tohle sladká pomsta, nemyslíš?" "Sladká, ale v jednom jsi mě přesvědčila. Můžeme být spolu. Dokážeme tancovat synchronizovaně, sama jsi to teď musela cítit." Přišel blíž ke mně, pohladil mě po tváři. "Ten žár," obtáhl linii krku k ramenům, "rytmus a touha." Odmlčel se a nechal mě uvažovat.

Měl pravdu. Šlo by to. Teda tady to šlo, jenže za jakých okolností? Ne nedáme to dohromady. Už z principu ne. "Ne," zašeptala jsem, ale byla jsem si jistá, že on to slyšel. "Dokaž mi, že to spolu nezvládneme." Cítila jsem, jak se začínám pomalinku měnit na tu šedou myšku uzavřenou před světem. "Harry prosím, nech to být." "Ne dokud tě nepřesvědčím." "Jak?" polkla jsem na sucho. "Jak to chceš dokázat?" "Tancuj, a pokud budu lepší jak ty, zkusíme to dát dohromady." "Moc si nefandi, a co když budu lepší já? Hmm?" "Doučím tě matiku, vím, že s tím zápolíš a bude to asi sebevražda, ale aspoň mě to požene být lepším tanečníkem." "Fájn," rezignovala jsem, ale jen už důvodu toho, že on mě nepřemůže. Není lepší. Nemůže být.

"Stvrď smlouvu polibkem Ash." "Parchante," přišla jsem k němu a naposledy ho políbila. Naposledy před tím, než začal náš souboj. Souboj ohně a vody. Venuše a Marsu, Slunce a Měsíce. Mě a jeho.

By Nikpší
*omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho, ale nějak mi došly nápady :DD začala jsem psát jednodílovku, ale nejsem si jistá, kdy ji dokončím (nejspíš nikdy :DD)
*chtěla bych ji věnovat všem, kteří tuhle nudnou hrůzu čtou, komentují a hvězdičkují, protože bez vás by to nemělo cenu psát :DD

PS: vím, nebyl tam sex, ale příště snad by mohl být :DD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martíí<3 Martíí<3 | 10. dubna 2014 v 17:34 | Reagovat

Nikolko je to úžasné... a sex nevadí ale vzrušení bylo a to stačí :DDD .. Je to krása .. jen tak dál .. těším se na další :-P

2 Káč Káč | 10. dubna 2014 v 19:55 | Reagovat

aww..luxusní :* chci další!..HNED! :*

3 Nikpší Nikpší | 12. dubna 2014 v 21:02 | Reagovat

děkuju kočeny :DD budu se snažit co nejdřív :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama