Story of my life -12.kapitola

2. prosince 2013 v 21:52 | Hanna |  Story of my life



"Okamžitě zastavte! Chci vystoupit!" ječím na Stylese přes celé auto a mám pocit, že snad každou chvíli vyskočím za jízdy ven.

Kurva! Co si to vůbec dovolil mě hodit do jeho auta a odjet se mnou pryč?! Vždyť to je únos! A co Zayn? Co si bude o, mě myslet? Vždyť jsem mu říkala, že se hned vrátím. Tohle je snad zlý sen. Proč to ten kudrnatý debil dělá? Proč je všude, kde jsem já? Fakt mě sleduje?


"Stylesi! Slyšel jste mě?" opět na něho ječím "Chci ihned vystoupit!" ani to s ním nehne. Ignoruje mě a ještě ke všemu se tváří naprosto chladně, žádný náznak emocí, nechápu, jak to dělá? Jak může být tak bezcitný?

Vzdávám to a s hlasitým odfrknutím se zabořuji ještě hlouběji do pohodlné, černé, kožené sedačky Stylesova "Range Roweru".

Ani nevím, kam to jedeme, tuhle část New Yorku snad ani neznám.

Zamyšleně pozoruji budovy, které míjíme.

Jé, Starbucks! Potřebuji kafe. To mě uklidní, teda doufám, nechtěla bych zavraždit svého šéfa, i když teď to je to jediné na co myslím.

"Můžeme se stavit aspoň na kafe do Starbucks?" upírám na něho pohled a vidím, že to s ním ani nehne. "Prosím" dodávám.

"Dobře." Říká chladně a pohledem stále sleduje vozovku.

Zajíždí na volné místo na parkoviště před Starbucks a vypíná motor auta.

Styles se odpoutává a já ho napodobuji, vychází z auta, které obchází a džentlmensky mi otevírá dveře.

Šklebím se nad tím a vystupuji z auta.

Styles mě chytá za ruku, kterou se mu okamžitě snažím vyškubnout.

Co mu hrabe? Nestačilo to, že mě "unesl" a ještě teď mě tady bude chytat za ruku? Nevyznám se v něm, nevím, co od něho můžu čekat.

Ruku mi drží pevně a mačká mi ji. Ten svůj kamenný pohled upírá na mě.

"Co má zase znamenat tohle?" rozkřikuji se na něho a poté bolestivě syčím, protože Styles zesílil svůj stisk ještě víc.

"To je pro případ, že by tě napadlo mi utéct." Říká chladným hlasem.

"Nechci vás držet za ruku." Mračím se na něho a opět se snažím z jeho sevření vymanit.

"Au, kurva, to bolí." Syčím bolestí a nepřátelsky se na něho dívám.

"Až přestaneš protestovat a nebudeš sebou cukat, bolet to nebude."

Mračím se na něho a radši přestávám škubat rukou, protože to jak mě tu ruku drtí fakt už docela dost bolí.

"Emily, musíš to vydržet, to dáš! Nejsi žádná lemra!" říkám si tyhle povzbudivá slova v duchu.

Styles také uvolňuje a pomalinku spouští své doposud křečovitě zmáčknuté prsty, které drtily mou ruku dolů. Své prsty pomalu sune mezi ty mé a proplétá si je s těmi mými.

Nechápavě se dívám na naše spojené ruce. Jsem překvapená tím, že jsem se mu zrovna nevyškubla a neutíkala pryč se slovy "Pomoct, ten kudrnatý debil mě unesl!".

Jeho ruka příjemně hřeje tu moji.

Zvedám hlavu, zjišťuji, že Styles také doposud čučel na naše spojené ruce. Pomalu zvedá hlavu a očima se mi zapíjí do těch mých.

Páni, zase má rozšířené zorničky. Mám je taky rozšířené?

Emily, vůbec nad tím nepřemýšlej. Určitě nemáš! Nechápu, proč je má Styles snad pokaždé, když jsem v jeho blízkosti a on se mě dotýká takhle rozšířené?

Líbím se mu?

Emily, jak můžeš myslet na to, jestli se mu líbíš? Je ti ukradený, je ti ukradené co si myslí! Jenom teď hezky půjdeš s ním do kavárny, kde si dáš své kafe, které tě uklidní, poprosíš ho, aby tě odvezl dom a to je konec! Fynito! Šlus!

"Nebudu ho prosit!" Říkám svému druhému já paličatě v duchu.

"Ehm, jdeme?" chladně se mě ptá.

Jen přikyvuji a ruka v ruce kráčíme do Starbucks.

Cítím se totálně trapně, držím se se svým šéfem za ruku a jdu s ním do Starbucks, co kdyby tady byl někdo z práce? To by byl konec! Lidi by si určitě zase všechno překroutili a zítra by se určitě neslo firmou, že Whitová chodí se Stylesem! Jak bych jim to pak všechno vysvětlovala?

Nepřemýšlej nad tím, uklidni se, dýchej!

Vede mě ke stolku, který je umístěný úplně vzadu u stěny.

Pouští mi ruku a já cítím chlad.

Ne, chci se opět držet jeho ruku, příjemně mě hřála.

Co to do prdele meleš? Ještě před chvílí jsi ho chtěla zabít a teď tady blábolíš, jak ho chceš držet za ruku? Emily, už se konečně rozhodni, co vlastně doopravdy chceš!

Sedám si na židli a čučím na Stylese, který se oběma rukama opírá o stolek a upírá na mě pohled.

"Co si dáš?" opět ten chladný tón.

"Karamelové latte." Odpovídám a pohledem propaluji bílou stěnu naproti mně.
____
Styles míří za mnou ke stolku, v rukách drží dva plastové kelímky, na kterých je potisk znaku Starbucksu a přitom, jak si sedá na židli naproti mně, mi jeden podává.

Usmívám se na kelímek, ze kterého čouhá zelené brčko.

Rychle si ho strkám do pusy.
Okamžitě, jak cítím, že se mi tekutina, které chutná po karamelu, který miluji, dostala do pusy, se uklidňuji.

To není možné, že mám potřebu pokaždé, když jsem vytočená nebo naštvaná pít kafe. Není možné, že mě vždycky uklidní!

Uvolňuji se a sedám si pohodlně na židli.

Na tváři se mi vytváří úsměv a já se odhodlávám podívat na Stylese.

"Bože, on se na mě celou dobu díval." Ječím na své podvědomí v duchu, když vidím Stylese s rukou podepřenou pod bradou a zkoumavým pohledem, který upírá na mě.

Rychle pohled skláním opět ke svému kelímku, ve snaze se vyhnou Stylesova pohledu a vychutnávám si latte.

____
"Odvezete mě domů?" špitám do ticha, zatímco v zubech netrpělivě koušu a žužlám, jak malé děcko, zelené brčko.

"Když přestanete kousat a žužlat brčko a ten prázdný kelímek položíte na stůl, můžeme vyrazit." Odpovídá mi chladně, přičemž mi nevěnuje ani ten sebe menší pohled.

Vidíš Emily, proč jsi to dělala? Zase ses tím svým dětinským kouskem ztrapnila!

Bez toho aniž bych se podívala na Stylese, protože se cítím až moc ponížená a ztrapněná, se zvedám ze židle, kelímek po cestě ze Starbucks vyhazuji do koše, který je umístěný u dveří a následuji Stylese k jeho autu.

____
"Nashledanou, pane Stylesi." Otevírám, dveře auta a chystám se vystoupit.

Když v tom mě Styles, jak naschvál chytá za zápěstí a já se zarážím.

Co zase chce?

Zhluboka se nadechuji a otáčím hlavu, s naštvaným výrazem na Stylese.

"Emily, to co, jsem ti říkal před tím barákem, myslel jsem to smrtelně vážně! Nechci, aby ses s tím chlapem stýkala!" říká mi tím jeho chraplákem a s výrazem, který nesvědčí o žádném náznaku emocí.

Ten člověk snad ani nemá srdce? Jak se může při těchto slovech, které právě vypustil z úst tvářit tak chladně?

"Já vám naposled opakuji, že to není vaše věc!!" syčím na něho a rychle se mu vyškubávám ze sevření. Překvapivě se mi to daří a já rychle vystupuji z auta.

"Nepleťte se do mých soukromých věcí!" ječím na Stylese, který nehybně sedí za volantem, rty má zúžené do tenké linky a pohled umírá na mě.

Tou největší silou zabouchám dveře auta a odcházím k sobě do bytu.

____
"Nesnáším ho." Mumlám si pod nos, zatímco se snažím, odemknou dveře bytu.

Vplouvám dovnitř a dveře za sebou s hlukem zabouchávám.

Jsem vytočená, jak ještě nikdy! Na toho kudrnatého debila jsem doslova alergická! Vždycky mě dokáže pouze vytočit nebo naštvat! Nechápu, co se stalo s tím Stylesem, který mě zachránil v parku v Chicagu, ten se mi líbil. Byl hodnější, milejší, prostě byl jiný.
Přicházím do kuchyně, kde vidím na lednici připnutý magnety papírek. Beru ho do ruky a začínám číst:

"Em, šla jsem si, sednou do baru s Collinem a Jamesem. Nečekej mě, nevím, kdy se vrátím. S láskou tvá -Lussy xx"

"Kdo je do prdele Collin a James?" šklebím se na vzkaz od Lussy, který zmuchlávám a vyhazuji do koše.

Nemám na nic náladu. Belhám se do svého pokoje.

Soukám se ze svého oblečení a mířím do koupelny, kde si dopřádám, horkou sprchu.

Poté si oblékám své roztahané, černé tričko s červeným potiskem "Nirvana" a černé šortky.
Jo, jo, tohle je mé pyžamo. Lussy mi už kolikrát říkala, ať to hrozné tričko vyhodím, ale nějak se k tomu nemám, prostě se mi v něm dobře spí, nechápu, co na tom nechápe!

"Kurva, Zayn." Uvědomuji si, že jsem mu ani nenapsala omluvnou sms nebo mu nezavolala!

Hledám v kabelce telefon.

Tři zmeškané hovory a sedm zpráv, od Zayna.

Kurva, kurva.

Mám mu napsat nebo zavolat? Ježiš, Emily to je jedno, něco udělej, honem!

Mačkám zelené sluchátko u Zaynového jména a netrpělivě začínám chodit po pokoji.

"Zvedni to, zvedni to." Prosím v duchu, snad už po pátém pípnutí.

"Prosím." Ozývá se v telefonu Zaynův ospalý hlas.

Kolik je vůbec hodin? Bože, já ho vzbudila!

Emily, zase jsi jednala zbrkle!

"Ehm, Zayne promiň, že jsem tě vzbudila", "j-já j-jen" koktám "no, víš" Emily, už se vymáčkni! "chtěla jsem se ti za ten dnešek omluvit, teda hlavně za to, že jsem vyletěla z tvého baráku, a pak už se nevrátila." Konečně dokončuju větu a sedám si na postel.

"Emily? Jsi to ty?" ptá se rozespale Zayn.

"Jo" říkám do telefonu.

"Kam si vůbec zmizela?"

Kurva? Co mu mám říct? Nemůžu mu říct, že mám šéfa, kterému haraší ve věži.

"Já, to" opět koktám a nevím co říct, vymysli něco, makej! "sestře se udělalo zle a volala mi, musela jsem za ní jít." Vymýšlím si první lež, která mě napadla.

Emily, to bylo pěkně ubohá výmluva!

"A to sestra nezvládne sama? To vždy musíš být u ní, když je jí špatně?"


"Já ti říkala, že ti to nesežere!" poučuje mě mé druhé já.

"No, ale víš, když je sestře blbě, tak ve velkém, ona vždy u sebe někoho potřebuje. Mývá hrozné migrény." Opět ze sebe sypu chabou lež.

Zayn je ticho.

"Co, ne! Mluv, Pohni, něco řekni! Nemlč, Zayne!" prosím v duchu.

"Zayne, promiň, vynahradím ti to." Říkám do telefonu.

"Dobře, tak že jsi to ty, na tebe bych se stejně nemohl dlouho zlobit." Říká a uchechtává se. "Zítra, dojdi do 169ky o půl 8 jo? Seznámím tě se sestrou, i Loui tam bude." Říká Zayn a čeká na mou reakci.

"O půl 8 tam budu." Odpovídám s úsměvem na tváři.

"Jsme domluveni, tak zítra, ahoj Emyli."

"Ahoj, Zayne." Odpovídám mu na rozloučenou a pokládám telefon.

***
"Lussy, za chvíli jdu pryč." Ječím na sestru a nakláním se přes zábradlí, pohled upírám do našeho obyváku, kde sedí na sedačce Luss a opět něco sleduje v televizi.

"S tím sexy barmanem?" křičí na mě nazpátek.

"Jo." Odpovídám jí s úsměvem "Jdu se nachystat, tak jen abys věděla, že nebudu doma." Dodávám.

"Jo." Odpovídá stroze a já se odebírám do svého pokoje.

Soukám se do upnutých, černých džín, do kterých zastrkuji červenou kostkovanou košili a na nohy si obouvám černé balerínky.

Vlasy si svazuji do culíku a na ruku si připínám hodinky.

"Čus Lussy, nečekej mě." mrkám na Lussy s úsměvem, když kolem ní procházím směrem pryč z bytu.

"Užij si to tam." Ještě za mnou rychle křičí.

Usmívám se na ni.

____
Docházím k baru a už z dálky vidím Zayna, Louise a nějakou dívku, kteří postávají netrpělivě před barem a vyhlíží mě.

Mávám na ně, aby zaregistrovali, že přicházím.

Zayn na mě také mává a doširoka se na mě usmívá.

"Emily, konečně, už jsme mysleli, že jsi, se na nás opět vykašlala." Vyčítá mi Loui

"Jsem tu, klídek Louisi!" vyplazuji na něho jazyk.

"Kašli na něho Emily, to by nebyl on, kdyby si do někoho nerýpl." Hází Zayn na Louise vražedný pohled.

Usmívám se nad tím a pohled mi padá na dívku, která stojí po boku Zayna.

Páni, je hezká.

Na sobě má růžovou sukni, do které má zakasaný černý nátělník.

Na tváři má zářivý úsměv a vlasy má hrozně zvláštní. Má je hnědo-červené a já soudím, že těch jejich vlasů si každý všimne hned na první pohled.
Dívám se do jejího, krásného obličeje a na její krásné čokoládové oči, které má na chlup stejné, jak Zayn.

Pohledem sjíždím dolů na její krásné, dlouhé, hubené nohy.

"Pane bože, Kate2, pro tyhle nohy bych doopravdy vraždila. Myslím, že holčiny, za chvíli budou bez noh." Střádám si v mysli svůj mistrovský plán, který se týká amputování noh Kate a téhle? Vlastně nevím ani jak se jmenuje, prostě Zaynové sestry.

"Emily, tohle je Megan, moje a Louisova sestra." Představuje mi krásnookou dívčinu Zayn.

"Těší mě, Emily." Usmívám se na ni, vztahuji k ní ruku, ale ona místo toho aby mi podala tu svou a krátce mi s ní potřásla, se mi vrhá kolem krku a přátelsky mě objímá.

Jsem z toho vykulená, ale taky ji objímám.

"Zayn mi o tobě už říkal. Vlastně skorou celou noc, po tom co ses vypařila, nevypustil z úst nic jiného, než něco co se týkalo tebe." Říká mi Megan a pouští mě ze svého objetí.

"Meg, to není pravda." Odpovídá červenající se Zayn.
Je hrozně rozkošný, když se červená.

"Ne, opravdu? Mám Emily říct všechno, co jsi mi včera říkal?" ptá se ho se smíchem Megan.

"Ne, prosím, ticho!" obraňuje se Zayn.

"Já to chci slyšet." Zapojuji se do jejich debaty a začínám se společně s Megan smát.

"Jé, jdeme už konečně pít." Prohlašuje znuděně Louis a Zayn mě a Megan probodává pohledem.

"Zayne, no ták, vždyť to bylo hezké, co jsi o Emily včera říkal." Říká Megan, jako kdyby vůbec nezaregistrovala, že Loui něco říkal.

"Vůbec, nic jí říkat nebudu a ani ty ne, Megan! Jdeme, pojď Emily." Natahuje ke mně, ještě furt naštvaný Zayn ruku a táhne mě do baru.

Megan a já společně s ní se ještě furt smějeme, ale následujeme Zayna a Louise dovnitř.

____
"Pojď si zatancovat, Emily." Šeptá mi do ucha už přiopilý Zayn.

Sedím vedle Megan, která snad ani neví co je to alkohol a povídáme si spolu.

Od doby co jsme tu, nevypila nic, co by obsahovalo aspoň trochu alkoholu a přitom je už plnoletá.

Je jí 19 tuším, že říkala.

"Běž Emily, nenech se prosit od mého bratra." Vybízí mě Megan a šťouchá do mě loktem.

"Dobře, Dobře" usmívám se a neochotně se zvedám ze židle.

Nechávám se odtáhnou do prostředka tanečního parketu Zaynem.

Zrovna přestala hrát písnička.

"Vidíš, Zayne, pojď, jdeme si, sednou. Asi je pauza." Tahám Zayna za ruku zpátky k našemu stolu, ten však stojí na místě a záporně kroutí hlavou.

Strká si prsty do pusy a hvízdá na chlápka, který pouští muziku.

Ten na něho pouze kývá hlavou.

"Pojď, jsem, kočko." Říká mi Zayn a za ruce si mě přitahuje blíže k tělu.

Celým klubem se rozeznívá melodie ploužáku a Zayn mi obmotává ruky kolem pasu. Já mu ty svoje věším kolem krku a upírám na něho pohled.

Díváme se vzájemně do očí a pohupujeme se do rytmu hudby.

"Zayne, ještě jednou se omlouvám za ten včerejšek." Šeptám Zaynovi do ucha.

"No, ještě jsem možná trochu naštvaný." Odpovídá mi Zayn, přičemž se mu trochu plete jazyk.

Zarážím se a dívám se mu do očí.

"A jak to můžu odčinit?" tvářím se smutně a skláním hlavu.

"Takhle" šeptá mi do ucha.

Zvedá moji hlavu a dívá se mi na rty a pak hned do očí.

Cože? On mě chce políbit? Chci to vůbec taky?

Než stíhám protestovat, Zayn se mi přisává na rty a opatrně mě líbá.

Zpevňuje své sevření kolem mého pasu a já se ho ještě pevněji chytám kolem krku, abych chytla stabilitu. Jemně mě kouše do rtů, po kterých mi přejíždí sem tam jazykem a snaží se probojovat do mých úst. Usmívám se do polibku a pomalou pootevírám pusu.
Zayn šikovně sune svůj jazyk do mé pusy a svádí souboj s tím mým.

Zavírám oči a vychutnávám si to. Je to jiné než se Stylesem. Nemůžu to popsat, nevím, který polibek se mi líbí víc, jestli Stylesův nebo Zaynův.

"Určitě Zaynův Emily, víš jaký Styles je!" cpe mi své tvrzení mé druhé já.

Najednou cítím, jak někdo odtrhává Zayna ode mě a rychle otevírám oči.

Cože? To si dělá prdel? Co chce teď dělat?

Upírám svůj pohled na Stylese, který drží pod krkem Zayna a vražedně se na něho dívá.

Rychle skáču před Stylese a oddělávám ruky ze Zaynového trička.

"Pusť ho, Stylesi." Vrčím na něho a upírám na něho svůj pohled.

Ten neochotně, avšak povoluje sevření a pouští Zayna.

"Co to má znamenat?" syčím na Stylese, který přede mnou stojí a pohled upírá za mě na Zayna, který je z toho vykulený. Ani se mu nedivím.

"Co se tady děje?" slyším za sebou hlas Megan.


Harry oddělává mé ruky z jeho hrudi a upírá pohled na Megan.

Megan se zastavuje kousek za mnou.

"Harry?" říká a s vykulenýma očima kouká na Stylese.

"M-megan?" koktá Styles a taky na ni kulí své smaragdově zelené oči.

Co? Oni se znají?


By -Hanna

*tak co? :O..čekali jste to? :O..muahá :33
* jestli je krátká tak se omlouvám :'((...
btw. zasypejteme mě svýma názorama :3 jsem zvědavá :))
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikpší Nikpší | 2. prosince 2013 v 22:53 | Reagovat

luxusní jako vždy :D už se nemůžu dočkat další kapitoly :D Jak má jít teď jako spár hmm? se mi o tom bude zdát :PP jsi nejlepší zlato jen tak pokračuj dál :**

2 -Hanna- -Hanna- | 3. prosince 2013 v 13:00 | Reagovat

ten konec jsem si prostě nedokázala odpustit :D..
-děkuji moc,Nikolko..:* jsem ráda že se líbí :))

3 Káč Káč | 8. prosince 2013 v 21:01 | Reagovat

Beruško..krásné:**..chci hned další :**

4 -Hanna- -Hanna- | 9. prosince 2013 v 19:54 | Reagovat

Děkuji lásko :** už tam je :3

5 Ručníček :D Ručníček :D | 28. prosince 2013 v 22:06 | Reagovat

Wow to jsem fakticky nečekala... jsi geniální ..... dál prosím dál ;)

6 -Hanna- -Hanna- | 29. prosince 2013 v 19:45 | Reagovat

žee :33 geniální? :D..to zase ne :DD...ale děkuji :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama