30. kapitola OWOA

3. prosince 2013 v 21:54 | meum-amo-vita |  One way or another

Člověk si ani neuvědomí, jak rychle plyne čas. Barevné stromky a podzimní bouřky vystřídaly sněhové závěje. Lehké svetříky nahradily zimní kabáty a všechno se stalo lepší. Alespoň pro můj vlastní svět.

Harry měl tenkrát pravdu. Jsem šťastná s ním. Miluju ho a nedokážu si představit, kdybych alespoň jednou denně neslyšela jeho hlas. Necítila jeho dech na svém krku a horké polibky na věčně zmrzlých rtech. Nejsem zviklá na tak kruté zimy jako jsou tady v Anglii, ale přesto miluju procházení se Londýnem. Pozorování sněhových vloček, které padají na naše kabáty. Klouzání se po ledu a sněhové bitky s Haroldem, protože ty vždycky skončí polibkem. Žhavým a vášnivým, který probudí promrzlé tělo, až mám pocit, že roztaji úplně.



To, že jsem s Harrym je dobré i pro lidi kolem. Na rtech mi vždy hraje úsměv a hlavně vrátila se stará Kristen.

Trvalo to nějakou dobu, než jsem otevřela svoje srdce svým přátelům a byla k nim zcela upřímná. Ale teď už jsem to zase já a to doslova. I s barvou. Harry miloval moje krkavčí prameny. A měl pravdu. Černá mi sluší víc. Mnohem víc, protože se cítím víc jako já.

A je tu ještě jedna a hodně podstatná věc. Dokázala jsem odpustit.

Odpustila jsem osobě, která mě zklamala až do morku kostí, ale přesto patří do mého života.

Bála jsem se, že o mě už nebude stát nebo tak něco, ale opak byl pravdou. Jednou když jsem letěla pracovně do Česka, jsem ji navštívila. Bylo nádherné si s Kate zase jen tak pokecat. Obejmout ji a dát jí pusu na líčko. Teď už mi v životě nic nechybí.

Mám lásku, starou kamarádku a nejlepší kamarády.

***
Dneška jsem se nemohla dočkat. Budou to moje první Vánoce v Anglii. Páni to bude nádhera. Už teď to všude bliká a září. Akorát budu muset na dárky počkat až do zítřka. Což je nezvyk. Ale nevadí, protože si to dneska i tak užiji.

S Elen čekáme, až nám otevřou dveře. Obě máme šaty. Já mám svoje oblíbené krajkově černé s bílým sáčkem. Elen má broskvové šaty a vysoké podpatky. A nehorázně jí to sluší. Ještě aby ne, té by slušel i pytel na hlavě.

Když jsme se konečně dostaly dovnitř, vpadla jsem do medvědí náruče mého miláčka. "Tolik si mi chyběla beruško moje," šeptá mi do ouška sladká slova." Taky jsi mi chyběl." Políbím ho na nedočkavé rty.

Ani si neumíte představit, jak mi chyběl a to jsme se neviděli jen pár dní. Musela jsem pořád něco dělat. Pokud jsem nebyla ve škole, hlídala jsem děti nebo se učila. Často jsem taky malovala, protože do konce semestru už moc času nezbývá a já musím odevzdat několik obrazů na jedno téma.

Trvalo mi docela dost dlouho, než jsem si tohle téma vymyslela. Vlastně přišlo samo od sebe. Moje obrázky jsou všechny stejné. Dejme tomu. Na všech je smích a viditelná láska. Ať už tam jsou kluci, Emily, náhodní lidé, Darcy s Nialle nebo Elen se Zaynem.

Jo podzim byl kouzelný a tak jsme se trošku popárovali. :DD

Večeře proběhla v klidu. Niall sežral skoro všechno a my se málem udusili smíchem. Po večeři jsme se šli dívat na nějaké filmy. Nevím, co to bylo, ale byl to nezvyk. Vždycky jsem sledovala pohádku. A tak jsem chtěla tuhle tradici dodržet i tentokrát.

Spolu s Harrym jsme se schoulili na jeho posteli a pustili si Tři oříšky pro popelku. Typická česká pohádka. Vím, že to možná bylo ode mě sobecké, protože tomu Harold ani trošku nerozuměl, ale bylo mi to jedno.

Harry se stejně nedíval. Celou dobu pozoroval moje tělo. A mně se to líbilo.

Škrabkal mě po zádech, hladil po bříšku, až jsem mu nakonec usnula v náruči. Šťastná, že tento den můžu trávit právě s ním.

Harryho pohled

Ze snění mě probouzí rychlý polibek na rty. Pootevřu očka a vidím tu nejnádhernější osobu na světě. Mou Kristen. Ano mou. Nemůžu uvěřit, že vedle mě právě leží osoba, kterou miluju ze všeho na světě nejvíc.

S úsměvem jí oplácím polibek, který vždy pokračuje dál. Líbám ji po celém těle a ona procítěně vzdychá moje jméno. Opatrně do ní vniknu a cítím tu nádhernou euforii. Sex s ní je jako droga. Mám pocit jako bychom byli jedna osoba. Cítím všechno tak silně, tak vášnivě a nezapomenutelně. Tohle je to, co jsem vždy hledal. A taky našel. Spřízněnou duši.


***
Áá konečně je to tady. Rozbalování dárků. Už se nemůžu dočkat, až rozbalí ten nejmenší dárek ode mě. Malý, ale s velkým významem.

Sedím vedle Krist, která v poslední době snad nikdy nepřišla bez úsměvu. Je tak šťastná. Tak jako já. Tak jako každý v této místnosti.

Vánoce sice slavíme všichni dohromady, ale přesto je tu každý s někým. Niall s Darcy. Jejich vztah všechny dost překvapil, ale já o něm věděl. Darcy mi to řekla už tenkrát, když jsem se svěřil o strávené noci s Kristen.

Elen se dala dohromady se Zaynem. Přišlo mi to šílené. Tihle dva jako pár? JO, ale časem se ukázalo, že jsou spolu krásní. Každý jiný, ale přesto stejný. Doplňují se navzájem.


Pohled Kristen

Do ruky beru svůj poslední dárek. Je to malá krabička. Podívám se na Harryho a ten se jen nevinně zašklebí. Tak to jsem zvědavá.

Pomalu strhávám balící papír. Vidím růžovou krabičku s mašličkou a upřímně nevím co očekávat. Dostala jsem spoustu dárků, ale tohle?

S nedočkavostí a Harryho pohledem na mé tváři otvírám záhadnou krabičku a vidím něco nádherného.

Zlatý řetízek ležaté osmičky. "Nekonečno. Ať takhle dlouho trvá naše láska," pošeptá Harry.

Vytahuji řetízek z krabičky a podávám ho Hazzovy, který mi přehazuje vlasy dopředu a pokládá mi přívěšek na krk, zapíná a poté i líbá místo, které odkryly moje krkavčí vlasy.

"Děkuju toto jsou ty nejhezčí vánoce. Miluju tě." "Já tebe taky."

***
Celý den jsme se váleli u televize. Už mě z toho bolel zadek a tak jsem všechny vytáhla cen, kde jsme měli čerstvě napadlý sníh. Není nic hezčího, než když celé vánoce prosněží.

Noční procházka se zvrtla a my hráli koulovačku. Byla jsem celá bílá a promrzlá, ale i tak se mi to líbilo.

Když už byla opravdu tma, vytratili jsme se s Harrym do středu Londýna, kde jsme se jen tak procházeli a propletenými prsty.

Zastavili jsme se až na Tower Bridge. Kde jsem stála těsně u zábradlí. Harold stál hned za mnou a objímal mě kolem pasu.

"Koukni padá hvězda." Měl pravdu něco na obloze letělo. "Přej si něco." Doufám, že to není letadlo.

Přeju si, abych byla navždy takhle šťastná. Řekla jsem si přání v duchu a zabořila svou hlavu do jeho hrudi.

by Nikpší
páni už 30. kapitola :D doufám, že se líbilo
já vím trošku kradší, ale co už :DD
už se těžte na další, protože ta už takhle láskyplná nebude :PP
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 -Hanna- -Hanna- | 3. prosince 2013 v 22:11 | Reagovat

Zayn? :D..Nikec really? :D...čekala jsem Liama :D...ale nevadí :**...
Zayn je taky úžasný :33...
-máš štěstí, že pokračuješ!:D Jinak bych tě stejně donutila :*
-část je opět skvělá :3 těším se na další :3 moc! :3

2 Nikpší Nikpší | 3. prosince 2013 v 22:16 | Reagovat

když Zayn bude mít ještě velkou roli ví :DD
jsem tvrdohlavá takže možná bys mě přece jen nedonutila :D ale na ty další části se upřímně těším až je budu psát :DD
jinak díky :D**

3 -Hanna- -Hanna- | 4. prosince 2013 v 16:27 | Reagovat

Ty to určitě celé zamotáš -___-
-jsem zvědavá :333

4 *jméno O.o :33 *jméno O.o :33 | 4. prosince 2013 v 20:54 | Reagovat

chci ted hned další *-* úžaná ... :'))

5 Nikpší Nikpší | 5. prosince 2013 v 14:45 | Reagovat

to bude ještě koukat co jsem vymyslela Haňulíne :DD
děkuju :DD

6 Káč Káč | 6. prosince 2013 v 22:28 | Reagovat

aww..luxusní..:** děkuju moc lásko..:)jeto opravdu krásné :)****

7 Nikpší Nikpší | 7. prosince 2013 v 21:17 | Reagovat

děkuju Zlato
:D :**

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama