29. kapitola OWOA

2. prosince 2013 v 19:11 | meum-amo-vita |  One way or another

Stojím před skříní a cítím se jako socha. Nedokážu se pohnout. Jít na párty? S ním? Ne, já přece nemůžu nebo jo? Moje sáhodlouhé přemýšlení přerušil dotek velkých rukou na mých bocích.

Harry mě pevně objal kolem pasu a přitáhl blíž k sobě.

Cítím jeho napnuté svaly na hrudi, kterými se dotýká mých zad. Cítím pravidelný dech a polibky, které jsou tak horké až mám pocit, že moje pokožka hoří.


Pravou rukou mi hladí bříško a tou druhou mačká zadeček. Pomalu vyhrnuje tričko, až mi ho přetahuje přes hlavu. Líbá mě od šíje přes ramena a lopatky. Jeho polibky jsou vášnivé a já ho nedokážu jen tak odtrhnout. Ano vím, že to co děláme je špatné, ale nemůžu si pomoci.

Stojím před ním jen ve spodním prádle, když si mě otáčí čelem k sobě. Mačká mi zadeček a přitahuje ještě blíž k sobě.

Prsty obtahuju motýlka uprostřed hrudi a laškovně ho líbím po vypracované paži.

Přitáhne si můj obličej za bradu, podívá se do očí a surově zaútočí na mé rty. Líbá tak procítěně až to není možné. Rukou mi zajíždí pod kalhotky a já se konečně vzpamatuji. Tohle přece nemůžu Darcy udělat. Ne to teda ne!

Poznal, že se něco děje a tlačí mě co nejvíce k sobě, cítím jeho chloubu, která se každou vteřinou zvětšuje. Musím přestat. Ale jak? Jak mám odejít? Odtáhnout se? No jasně už to mám!

Nechala jsem ho vyhrát jazykovou bitku. A pak jsem ho kousla do jazyku. Můj stisk byl asi moc hluboký, protože jsem během chvíle ucítila měděnou pachuť krve. To probralo i jeho. Podíval se na mě se strachem v očích. Bál se, jak zase začnu vyvádět.

Vyhnala jsem ho ze svého pokoje a zabouchla dveře. Opřela se o ně a vydýchávala tuhle nádhernou chvilku.

Bože můj co teď? Nemůžu jen tak jít na párty. Co když se to zvrtne ještě víc než teď?

Risknu to. Musím si od něj držet odstup. Jo přesně to udělám. Ale jde to vůbec? Držet se od něj ještě dál?

Harry nejspíš pochopil, že dnes už nebudu komunikovat.

Sedíme v autě a mlčíme. Jedeme na tu údajnou párty. Docela se bojím, co to zase bude. Jedeme směr jejich dům a vím, že v tomhle mají prsty i kluci. Jenže co mám dělat?

V tichosti jsem došla až do středu dění. Všude jsou balónky a je tu spousta lidí. Netuším, co jsou zač, ale musím zdrhnout před Haroldem a najít někoho známého.

V dálce jsem uviděla Elenu. Mířila jsem k ní, ale něco mě přinutilo se zastavit. Nestojí tam sama. A je velice zažraná do rozhovoru. Eghm rozhovoru.

Pomalinku tedy couvám, až vrážím do Liama, který mi začíná představovat několik jeho přátel.

Tolik jmen jsem snad ještě za jeden den neslyšela. Šlo mi to jedním uchem tam a druhým ven. Bylo mi celkem jedno, kdo se mnou mluví, protože jsem stejně neposlouchala. Byly to samé zdvořilé kecy o počasí a já nevím co kdesi.

Musím jít jinak, ale kam? Všude jsou lidi a já na ně jsem snad už alergická.

Můj cíl vyhnout se Harrymu vyšel perfektně. Byl celou dobu s Darcy. Ale i přes to jsem cítila jeho pohled.

Začínám být opravdu zoufalá. Toto je snad první párty, na které se nebavím. Vypila jsem už několik pohárků vína. Pár panáků jsem měla při seznamování, ale obvyklá veselá nálada se stále nedostavila. Čím to asi je?

Musím na to pořád myslet. Stále cítím ty jeho ruce, rty a žhavé polibky. Panebože co to se mnou je?

Byl pozdní večer, ale venku bylo nádherně a tak všichni řádili na zahradě. Niall se staral o grilované maso. Jak jinak že?

A ostatní? Někde lítali. Což bylo pro mě dobře. Sedla jsem si do kuchyně a dívala se na bílou zeď.

"Eghm neruším?" Otočila jsem se po vysokém ženském hlase. "Ty nikdy Darcy," odpověděla jsem s úsměvem.

Zavřela za sebou skleněné dveře do zahrady a porozhlédla se, jestli tu někdo není. Potom si přisedla vedle mě na židli.

"Musíme si promluvit Kristen," "Já vím chtěla bych se přiznat že…" Nestihla jsem to ani dopovědět a už mluvila ona. "Kris já vím, že jsi spala s Harrym. A vážně mi to nevadí." "Cože? Jak nevadí? Nemáš na mě náhodou řvát, křičet a škubat mi vlasy?" "No právě o to tady jde. On se přiznal a víš no mezi námi to není takové, jak to vypadá." "Ne?" Zeptala jsem se dost udiveně.

"Máme volný vztah víš, on když jsi tenkrát odjela, změnil se. Vyprávěl mi o tobě hodiny. Říkal, jak jsi krásná a hlavně, že jsi tenkrát měla pravdu." "Pravdu? V čem jako?" "Že je to sukničkář. Uvědomil si, že nikdy snad nespal s holkou dvakrát. Někdy prý neznal ani jméno. Jenže pak jsi přišla ty. Byla jsi první, kdo odmítal skvělého Harryho Slylese. Chápeš?" "Ne," o čem mi tu sakra povídá? Vždyť mě to je jedno. Ať se změnil nebo ne. Prostě pro mě skončil. Navždycky.

"Bože ty jsi natvrdlá. Tak zjednodušeně jo?" Kývla jsem hlavou. "Změnil se, aby dokázal jedné holce, že dokáže i milovat. Jenže on se zamiloval do ní. Ale ona ho odmítá. Pořád nic?" "On mě má rád? Ale co ty?" "Nejlepší kamarádka?" "Darcy tvoje teorie je špatná. Jen se podívej, jak je k tobě milý, jak je s tebou šťastný." "Byl možná, ale jen proto, že dokázal to, co jsi vyvrátila. Jenže potom jsi přišla ty. A on je v tom až po uši."

"Hmm tak to má smůlu." "Kristen ty jsi horší než beran. Běž za ním a vyříkejte si to. Vím, že k němu taky něco cítíš." "Ne tak to teda ani omylem. Já ho nenávidím." "Kristen zkus si přiznat pro jednou pravdu." "Fájn kdyby byla pravda podle tebe, tak co ty?" "Nebudu bránit lásce."

Chytila jsem ji za ruku a podívala jsem se jí do očí. "Darcy," zašeptala jsem. "Jsi strašně hodná, ale já to nedokážu. Nedokážu si připustit někoho k srdci, protože vím, že by mě zklamal, chápeš? Nechci to zažít znovu. Nechci znovu utíkat. Už nemám kam," cítila jsem slané slzičky na tváři. Darcy mi je setřela a usmála se.

"Nikdy nemůžeš vědět, co se stane. Ale musíš to zkusit. Člověk by bez smutku nikdy nebyl tak šťastný. Popřemýšlej nad tím. Já vám dala možnost. Já dala Harrymu svobodu, záleží jen na vás, jak ji využijete." "Není to tak lehké." "Je. Jdi za svojí láskou tak, jako jdu teď já." A s těmihle slovy odešla ven. Zavřela dveře a nechala mě přemýšlet.

Musela jsem nad tím přemýšlet. Měla pravdu a já to vím. Cítím k němu i něco jiného než nenávist, jenže stačí to?

Nechala jsem svoje myšlenky rozplynout v hlavě a mířila jsem si to ven z kuchyně.

Pomaličku otevírám skleněné dveře a zhluboka se nadechuji. Jen ať ho nepotkám. Prosím Bože buď tak hodný.
Moje kratičká motlitba se k Bohu nejspíš nedostala, protože za chvilku jsem uslyšela tak známý dupot. Kroky mířily ke mně a já nebyla schopná odejít. Moje tělo chtělo zůstat a vrhnout se na něj. Moje mysl chtěla jít dál.

Přes nos mě praštila jeho vůně. A hlas. Chraplavý s nádechem strachu.

"Neutíkej mi pořád." "Proč? Proč mě prostě nemůžeš nechat jen tak jít a zůstat s Darcy? Všechno by bylo jednodušší." "Jenže ono to je jednoduché. Až moc jednoduché. Víš kolik lidí najde svoji lásku?" "Opravdovou? Jen málo." "Tak proč necháš svoji šanci tak jednoduše utéct?"

Pustila jsem kliku od dveří a otočila jsem se na něj. Díval se na mě s něžností a láskou. Jeho smaragdy byly smutné, ale i tak nádherné. Přiblížila jsem se k němu, ale i tak mezi námi bylo dost místa.

Dost místa na útěk.

"Slyšel jsem to, co jsi říkala Darcy." Přiblížil se tentokrát on. "Já.. mám ji rád, ale tebe miluju Krist. Nemůžeš se mi pořád schovávat. Já už to nevydržím. Když tě vidím, představuju si, jaké by to bylo, kdybych tě držel za ruce. Jaké by to bylo, kdyby ses probouzela každé ráno vedle mě. Jaké by to by.." "Harry já …já nemůžu." Přerušila jsem ho.

"Ty nechce a to je rozdíl. Vím, že se bojíš. Ale pokud to nezkusíš, jak můžeš zjistit, jestli ti opravdu ublížím. A já ti ublížit nechci. Přeju si, abys byla šťastná." "Proto to nebudeme zkoušet." Řekla jsem pevně a otočila se, že odejdu.

Otočil mě zpátky a zaútočil na moje popraskané rty. Pronikl jazykem dovnitř a prohloubil náš polibek. "Ty mě potřebuješ, copak to necítíš?" "Harry prosím. Pusť mě. Nech mě jít," pošeptala jsem mu do rtů.

"Dokaž mi, jak mě nemiluješ." Líbal mě po tvářích, krku a sjížděl ještě níž. Jeho ruce se toulali po celém mém těle. Ve vlasech měl moje ruce, které namotávaly roztomilé kudrlinky.

"Dokaž, že mě teď nechceš." "Harry já ..bojím se." Opřel svoje čelo o to mé a pronikavě mi koukal do očí. "Tak jdi pryč. Uteč, když mě tak šíleně nenávidíš." "Moc dobře víš, že to není pravda. Miluju tě, ale nechci se jednou trápit." "Teď mě miluješ je to tak?" "Ano," pošeptala jsem mu do ouška a zuby stiskla jeho boltec. "Tak teď mi důvěřuj."

Měl pravdu, musím si to dokázat. Musím se přestat bát. Musím to zkusit. Musím mu věřit, alespoň teď.

Vzal mě do náruče a odnášel do svého pokoje. Celou cestu mě líbal a já se mu celá oddala. Strach pro jednou zmizel a zůstali jsme jen my dva.

Stojím asi uprostřed pokoje a líbím se s Harrym. Naše polibky jsou procítěné a plné lásky. Líbá mě po šíji krku. Rudé vlasy háže na druhou stranu a dychtivě mě vysvléká. Moje oblečení odhazuje do temného kouta pokoje. Jeho oblečení mizí během chvíle a naše těla se spojují v jedno. Mám pocit, že jsme jako jedno tělo, jedna duše.

Cítím milion motýlků a nejspíš se celá rozpadnu na malé kousky.

Měl pravdu. Miluju ho. Až příliš.

***

Bože co jsem to zase udělala? Jo mám ho ráda. Jako fakt hodně, ale přece jenom je to celebrita. To je jedno, to co se stalo stejně už nevezmu zpátky.

Políbím ho na čelo a chci opět utéct. V šeru pokoje najdu svoje oblečení a obleču se. Jdu si ještě opláchnout obličej do jeho koupelny a už si to razím ke dveřím od pokoje. Pokusím se zmizet, dokud snad ještě všichni spí.

Nic. Jak nic? Proč to nejde. Tahám. jak chci, ale prostě to nejde.

No jasně! Docvakne mi. Je zamčeno. Bože Kristen ty jsi po ránu tak blbá. Zasměju se sama sobě.

Sahám na klíčovou dírku, abych mohla odemčít, jenže něco chybí. Sakra kde je ten klíč? Nejspíš někam spadl ne?

Hledala jsem po celém pokoji, ale nikde není. Jakoby se do země propadl.

"Hledáš něco Kristen?" Mohlo mě napadnout, že za tím je on. "Ne, měla bych?" Dívám se jak se pomalu oblíká a přichází ke mně. "Já jen, že tě tu už nějakou dobu pozoruju víš?" "Proč? " "Protože bys mi zase utekla." "Ale já ne…" "Krist!" Zvýšil na mě pobaveně hlas.

"Chjo máš pravdu." Přišel až ke mně. Objal mě, přitáhl si mě k sobě. Položila jsem mu hlavu na vypracovanou hruď a zavřela oči. Vdechla známou vůni a usmála se sama pro sebe.

"Dej mi šanci prosím," prolomil tak krásné ticho. "Páni Harry Styles umí o něco požádat?" "Změnil jsem se." No právě. Já taky Harry." Podívala jsem se mu do očí a dnes poprvé jsem ho políbila já. Ucítila jsem motýlky v břiše a věděla jsem, že tenhle pocit je krásný. Vlastně ten nejhezčí na světě. Tak proč si ho odepřít? A ty nedočkavé rty? Co kdyby byly jen moje? Hmm lákavá nabídka.

"Miluju tě a risknu to. Měl jsi pravdu. Nechce tě jen moje tělo, ale i srdce. Nedokážu tě dostat z hlavy a jsem závislá na tvých polibcích." Šeptla jsem mezi polibky.

"Miluju tě," počkat já jsem slyšela špatně. On to řekl česky. Cože? Neslyšela jsem to už tak dlouhou, že to není ani možné. Ale nejspíš se mi to jen zdálo nebo ne?

Harry se na mě díval pobaveně a pak to zopakoval. "Miluju tě Kristen." Pak už jsme mluvili jen anglicky. Ale ty dvě slůvka mě tak zahřály u srdíčka, že to není ani možné.

"To je to nejhezčí co mi kdo řekl, víš to?" "Teď už jo," a něžně mě políbil. "Kde ses to naučil?" "Trénoval jsem to podle internetu." "Ty můj šikulko." A to už jsme šli s propletenými prsty do kuchyně, kde na nás čekal zbytek tohoto šíleného domu.

"No konečně," zařvala přes celou kuchyň hlučná Darcy a přiřítila se mě obejmout. Během chvilky jsem cítila i objetí od Elen.

"Ale jak vidím ani vy nejste pozadu co?" Obě dvě se usmály a zčervenaly jako rajčátka.


A tak jsem strávila další den v přítomnosti pěti pošuků a dvou hlučných děvčat. Jenže tentokrát už nejsem jen kamarádka. Alespoň pro jednoho z nich.

by Nikpší
PS: omlouvám se za chyby :D a děkuju za komentáře, které mě vždy podpoří v dalším psaní :DD
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Káč Káč | 2. prosince 2013 v 20:02 | Reagovat

ach :o. to je totálně luxusní :o...:****
opravdu krásné Nikolko :o*..
žeru tě :)**

2 *jméno O.o :33 *jméno O.o :33 | 2. prosince 2013 v 21:39 | Reagovat

Cvr ..už to je :OO ..je tam úžasná :OO ..krásná ..chci hned ted další :OOO žeru tě, spisovatelko moje :**

3 -Hanna- -Hanna- | 2. prosince 2013 v 22:47 | Reagovat

. "Já.. mám ji rád, ale tebe miluju Hani. Nemůžeš se mi pořád schovávat. Já už to nevydržím. Když tě vidím, představuju si, jaké by to bylo, kdybych tě držel za ruce. Jaké by to bylo, kdyby ses probouzela každé ráno vedle mě." -jžš Harry :O..ty romantiku jeden :333 já vím že mě miluješ :* neboj nikdo naší lásce nezabrání, ani Nikolčina povídka ne :'DDDDDD  
*btw. Nikec :O...luxusní :O..i když furt nechápu s kým jsem o.O :DDD

4 Nikpší Nikpší | 2. prosince 2013 v 22:54 | Reagovat

ne nic ti tomu nezabrání Haňulíí :DD ani já :DD
to byl účel, aby jsi přemýšlela :DD a navíc jsem se ještě 100% nerozhodla :P
jinak děkuju moc kočeny moje :DD :**

5 -Hanna- -Hanna- | 3. prosince 2013 v 19:18 | Reagovat

ty hajzlíku jeden :D*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama