Story of my life -2. kapitola

11. listopadu 2013 v 22:23 | Hanna |  Story of my life

"K sakru! To snad ne!" říká Lussy zvýšeným hlasem, zatímco neustále otáčí hlavou a hledá volné místo k zaparkování na přeplněném parkovišti hotelu "The Quin". "Všude je plno" rozkřikne se na celé auto "Do prdele!" Bouchne pěstí do volantu. Musím se nad tím jejím, rozčilování pousmát. "Lussy, myslím, že radši vystoupím a půjdu do hotelu. A ty buď trpělivá a nevzdávej to. Takže, hezky hledej Punťo!" Vyplazuji na ni jazyk. " Ale rychle! Myslím, že tomu Anglánovi se nebude líbit, když zjistí, že sestry Whitovi chybí." Dodávám rychle a se škodolibým úsměvem vystupuji z auta přímo do nočního centra New Yorku konkrétně na parkoviště hotelu "The Quin".

Rychlým pohybem ruky zavírám dveře a sebejistým krokem kráčím na recepci hotelu. "Páni" říkám si s otevřenou pusou, když vstupuji do velké haly hotelu. Za pultem recepce se na mě culí jako sluníčko mladá blonďatá recepční a já jí její vřelý úsměv oplácím. "Dobrý den, totiž Dobrý večer" rychle se opravuji a ještě jednou se na ni usměji. "Prosím vás, v kolikátém patře se pořádá charitativní večírek firmy "All Globals"?" říkám nejpříjemnějším tónem, jaký dokážu vykouzlit. "Dobrý večer, Slečno" říká a po očku ke mně vzhlédne a hned zase sklání hlavu ke svému monitoru počítače a rychle tam něco ťuká. "Ten večírek se koná v 9. patře, Slečno" odpovídá mi s přišpendleným úsměvem na tváři. "Nechápu co s tím úsměvem furt má" říkám si v duchu. "Děkuji" opět vykouzlím svůj nejpříjemnější tón a také se na ni vřele usměji. "Ha! Nejsi jediná, kdo to s úsměvem umí." Sděluji jí v duchu a jsem na svůj výkon alias "kdo má krásnější úsměv" hrdá.

Až příliš rychle se ocitám ve velké místnosti, která je přeplněná k prasknutí snad všemi zaměstnanci naší firmy. Těkám pohledem z osoby na osobu a hledám kamarádku a zároveň majitelku naší firmy Kate. Skoro už svůj boj vzdávám, ale najednou ji vidím, jak stojí uprostřed velkého tanečního parketu v krásných modrých koktejlových šatech a v rukách svírá šanony, zatímco je zabraná do vřelého rozhovoru, s pro mě neznámou osobou. "Pro ty její dlouhé, štíhlé nohy bych vraždila" říkám svému druhému Já otřepanou frázi, kterou používám pokaždé, když vidím Kate v krátkých šatech, ve kterých jí ty její božské nohy vždy vyniknou. "Ahoj Kate" zdravím ji, když na její rameno vztahuji ruku, abych upoutala její pozornost. "Jé, Ahoj Emily" říká mi s úsměvem na tváři a já mám konečně tu čest podívat se na osobu, která stojí vedle Kate. "Páni" sděluji svému druhému Já, které má pusu do kořán. "Ten úsměv! Nikdy jsem neviděla krásnější úsměv." další věta, kterou sděluji svému podvědomí. Z mého "kochání" se dotyčnou osobou mě bohužel vytrhává Kate "Emily, dovol, abych ti představila nového ředitele naší firmy, Pana Stylese." Praví mi s úsměvem Kate. "Jo tak Pana, jo. Takže tohle je ten slavný Anglán, který bude mým šéfem" neodpustím si neříct v duchu svou uštěpačnou poznámku. "Ale jistě, těší mě, Pane Stylesi, Jmenuji se Emily White." S těmito slovy a s mírným úsměvem na tváři chytám našeho zbrusu nového ředitele za nabízenou ruku, abych mu s ní krátce potřásla. Pan "krásný americký úsměv" se mi zadívá do očí a já jsem překvapena krásou jeho zelených pronikavých očí. "Také mě těší, Jmenuji se Harry Styles a jak už vám řekla Slečna Anderson jsem váš nový nadřízený, slovo "šéf" používat nechci, myslím, že nadřízený bude stačit, ale i tak, doufám, že spolu budeme vycházet". Praví sexy hlubokým hlasem a já vím, že tuhle, už teď ohranou větu nepoužil pouze pro mé uši, nýbrž ji za tenhle večer použije nejmíň stokrát. Krátce se na něj usměji a pouštím jeho ruku, jakmile otáčím svou pozornost k stále se usmívající Kate. "Kate, Pane Stylesi." Vrhám na něj a na Kate krátký pohled "Omluvte mne, půjdu si najít volné místo k sezení. A ještě jednou, těšilo mne." Opět používám jeden ze svých úsměvů a Styles jak tak vidím, také není pozadu "Uff, ještě že se neptal, kde mám sestru." Oddechnu si. "Ale jistě, myslím, že se ještě uvidíme, Slečno White, přeci jenom, teprve je to začátek." Říká a já se nad jeho slovy zamýšlím, zatímco vyrážím hledat volný stůl k sezení. Má pravdu, teprve to všechno začíná, nejen tenhle večírek, ale všechno tohle, toto je nový začátek pro firmu a já doufám že Styles alias "krásný americký úsměv" bude aspoň k něčemu a firma bude opět šlapat jako Švýcary.

Když už konečně sedím a jak se tak dívám, všichni kolem už také usedají ke svým stolům, dávám, odpočinou svým nohám, které z těch vysokých podpatků, nejsou moc nadšené, vzbuzuje mou pozornost Stylesův chraplák a já usuzuji, že právě začal se svým proslovem. Recituji (pouze útržek z celého jeho proslovu, který jsem zaznamenala): "Budu dělat všechno pro to, aby tahle firma byla opět jednou z nejúspěšnějších v New Yorku" a zase na všechny vrhá ten svůj přitažlivý úsměv, v tu chvíli se celou místností ozývá ohlušující zvuk, vzniklý tleskáním snad všech lidí, kteří na tenhle večírek dorazili. Nechápu, proč jsou z něho tak, paf. Pravda, úsměv má krásný a ten oblek! Miluji, chlapi, kterým sluší oblek, kudrnaté vlasy, které má upravené podle poslední módy. Musím uznat, že je docela vysoký a svaly by se tam také našly. V tu ránu mi to dojde a já rychle zatřepu hlavou, abych tuhle myšlenku ihned zahnala do nejtmavšího kouta mé mysli. Vždyť takhle přeci nemůžu přemýšlet! A ještě ke všemu nad úplně cizím člověkem, vlastně nad svým ŠÉFEM! A dokonce se usmívám. "Bože, Emily! Uklidni se a přestaň se tak přiblble usmívat!" Poroučím sama sobě. V tom, jak se opět přistihuji, že přemýšlím nad Stylesem mě vytrhuje něčí ruka na mém rameni. Trochu sebou cuknu a otáčím hlavu, abych se mohla podívat, komu ta ruka patří. "Bože, Lussy polekala jsi mě." Vrhám na sestru vyděšený pohled. "Klid Em" vydává ze sebe s uchechtnutím, když usedá vedle mě na židli. "Fíha, to je on?" Ptá se mě s pusou dokořán a s očima zabodnutýma do Stylese. "Jo Luss, to je on" odpovídám jí naprosto klidným tónem. "Musím uznat, že je sexy" naklání se ke mně a šeptá mi do ucha s tím jejím typickým, rádoby sexy hlasem. Jen se nad tím pousměji.


Opět upadám do svého hlubokého přemýšlení o našem novém sexy šéfovi, který stále stojí na pódiu, v ruce svírajíc mikrofon, v tom perfektně padnoucím obleku a s americkým úsměvem na tváři, zatímco se bedlivě soustředí na můj vkus až příliš dlouhý proslov.

By -Hanna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama