Story of my life -1. kapitola

11. listopadu 2013 v 18:08 | -Hanna |  Story of my life

"Sakra, nevím co na sebe!" řvu na svou sestru Lussy. Stojím před otevřenou skříní pouze ve spodním prádle a silonkových punčochách s rukama založenýma na prsou a netrpělivě do rytmu podupkávám nohou. "Emily, pospěš si a rychle něco vyber!" řve na mě Lussy, zatímco stojí v koupelně a pokouší se co nejrychleji zapnout, jak ona říká "ďábelský přístroj", aby si mohla vyfoukat své dlouhé medové vlasy, které jí tak závidím.

"Ticho buď Lussy! Přemýšlím!" vracím jí úder. "Tak si s tím pohni!" řve na mě nazpátek. Na tohle jí už neodpovídám a beru první šaty, které mi padly do oka. Rychle se do nich soukám a zavírám skříň, abych se mohla podívat na svůj odraz v zrcadle a zhodnotit jestli jsou to vhodné šaty na charitativní večírek, nebo jestli budu muset hledat dál a tím ještě víc rozčílit Lussy. "Není to tak zlé" říkám si v duchu a trochu se nad svým odrazem v zrcadle pousměji. S hlasitým ječením typu "nestíháme" a taky "do prdele, ten nový ředitel nás zabije, jestli dorazíme jen o minutu později" vchází Lussy do mého pokoje. "Emily, no vidíš, že jsi něco našla" říká mi uštěpačně s vypláznutým jazykem. Jen nad tím zakoulím očima a dále pokračuji v žehlení svých kaštanově hnědých vlasů, které nemám ani zdaleka tak dlouhé, jako právě Lussy.

Když už jsem konečně hotová, ale stále na pochybách a zabraná do svých myšlenek, jestli to zvládnu, jít tam a čelit tváří v tvář našemu novému řediteli, který k nám byl přeřazen, až z Londýna a právě na tomto večírku pořádaným naši firmou "All Globals" se s ním máme všichni poprvé setkat opravdu odhodlaná jít. Přeci nevím, jestli to není nějaký namyšlený Anglán, který bude věčně nabroušený a protivný. Pravda, Pan Clark byl sice na to, aby nadále vedl firmu už příliš starý, ale zato ho měli všichni rádi a za jeho vedení firma jen vzkvétala, i když, posledních 5 let to šlo s firmou radikálně z kopce, ale i tak, na Pana Clarka jsme byli všichni už zvyklý a byl nedílnou součástí naší firmy. A teď, teď sem pošlou nějakého Anglána, kterému je sotva 20 let a myslí si, že to s firmou bude takové jako dřív! "Pff, nesmysl, když tu už není Pan Clark nic, nebude jako dřív!" říkám svému podvědomí se svraštěným obočím. Z mého přemýšlení mě vytrhává jekot Lussy "No ták, Emily, honem sakra, za 20 minut tam máme být!" Sakra, Sakra, rychle vztahuji ruku na stůl pro kabelku a černé sáčko a už mizím ve vchodových dveřích v těsném závěsu za Lussy, která jedním cvaknutím na dálkovém ovládání odemyká naše auto, a já rychle otevírám dveře a doslova skáču na sedadlo spolujezdce. "Klid Luss, myslím, že to stihneme" uklidňuji svoji sestru. Ta na mě pouze vrhá nepřátelský pohled, zatímco startuje auto a rozjíždí se do centra New Yorku.

By -Hanna

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama