27. kapitola OWOA

20. listopadu 2013 v 20:32 | meum-amo-vita |  One way or another

Uběhlo několik dní a já se úspěšně vyhýbám celé skupině. Ale hlavně Harrymu. Ano já vím, můžu si za to sama. Neměla jsem s ním spát. Byla to chyba, ale přesto to byla tak luxusní chyba, že při dlouhém přemýšlení bych ji udělala znova. Byl to kurevsky dobrej sex.


Ne nebylo to jen sexem, ale i jím. Bohužel. Ale na to teď nemysli Kris. Všechno je jen minulost. Žij dneškem. A dnešek bude parádní den. Půjdeš do školy, kde potkáš Elen. Jo to je teď moje nová kamarádka. Potkala jsem ji při hodině malování. Nikdy jsem nevěřila, že se s ní budu kamarádit. Přišla mi taková namyšlená, povrchní, ale opak je pravdou. Teď jsme nerozlučná dvojka. I přes to, že nezná moje pravé já. Ale vystačíme si i tak. Moje ukecanost a otevřenost zůstaly v letadle, takže teď to za mě zvládá Elen. Vlastně Elena, ale Elen je osobitější.

Její modrá kukadla vyjadřují skromnost a lásku. Je šíleně hodná a so crazy, jak velice ráda říká. Její dominantností jsou dlouhé kaštanové vlasy, které si většinou žehlí nebo je má svázané v culíku. Největší zajímavostí je však její nakažlivý smích. Tolik mi připomíná Kate. Ale ona snad nezklame. Proto jsem stále odtažitá. Vím, asi bych neměla, ale nedokážu to. Nechci to. Protože jednou mi opět někdo ublíží a takhle to nebude bolet. Nebo ne tolik.

Hned po škole jsem šla pro Emily, se kterou jsme šli na zmrzlinu, když mi zazvonil telefon. Elen? Co by mi tak mohla chtít? Vždyť jsme se viděly před půl hodinou, možná ani to ne. "Ano Elen?" "Ahoj Kristen co děláš pěkného? Jo já vím, říkala jsi, že jdeš pro malou do školky, ale nechtěla bys jít ven? I s malou samozřejmě. Klidně půjdeme do parku." "Klid Elen ano? Kdo my? Myslíš ty svoje kamarády nebo," nestihla jsem to ani doříct a už my skákala do řeči. Bože toto tak nenávidím. Ale kdysi jsem to taky dělala. "No víš..to.." "Elen!" "Jo jsou tady ti kamarádi, ale nejsou tady všichni. Čekala jsem, že tady bude i Darcy. Ta zrzka co jsem ti představovala předevčírem víš?" "Jo zatím se neztrácím, ale asi brzo budu." "Cože? Jo dobrý nic. Nechápu, ale to nevadí.No a Darcy slíbila, že tady bude, ale před chvilkou mi utekla i s jejím cukroušem." "EHM a co já s tím?" "No tak jestli bys náhodu nechtěla přijít abych tady nebyla sama." "A když se mi tam nechce a Emily taky ne?" "Když já jsem jim už o tobě vykládala a .." úplně ji vidím, jak přechází z místa na místo a pohupuje bokami. Bože můj. Já tam nechci. " …a kluci tě chtějí poznat. A taky jsem říkala, že si sama takže .." "Ne na to ani nemysli Elen. Jasné??" "Ok tak za půl hodinky na našem místě?" "Ok budu tam, ale nezaručuje, že tam budu dlouho." "Miluju tě papa." A pak to típla.

Super. Jsem zvědavá, co budou zač ti její kamarádi. Vzala jsem Emily za ruku a šla jsem na naše místo. No spíš na rožek, kde prodávali tu nejlepší zmrzlinu na světě. Do mobilu jsem si uložila poznámku, abych nezapomněla na Joshe. Musím ho vyzvednout v šest na hřišti. Dneska začal s fotbalem.

Můj vztah s dětmi se lepší každým dnem. Emily jsem si šíleně oblíbila. Dokáže mě uklidnit jedním pouhým úsměv. Miluju když mě objímá a říká, že jsem její nejhodnější teta na světě. Její teta Kris. S Joshem je to složitější, ale už se to lepší. Jeho závislost na počítači ustává, protože mu ho nezapojím a on zjišťuje, že se dají dělat i jiné věci. Začal se učit, dělá úkoly a dneska hraje poprvé fotbal ve školním dětském týmu. Doufám, že ho to bude bavit. Díky nim zase mám pro co žít. Těším se na každé chvilky, které jsem s nimi. Akorát nevím, co očekávat ode dneška.

Přicházím s malou za ruku ke stánku a vidím Elen už zdálky. A její kamarády taky. Bohužel.Jak je možné, že tahle holka má zrovna tyhle kamarády? Panebože já jdu pryč. Nechci tu být. Ne já.. "Kristen, Emily!!"rozkřikla se Elena přes celou ulici a doběhla nás. Objala se se mnou a já jí představila Emily. Zná ji jen z mého krátkého vyprávění a vidí ji dnes poprvé. "Ukaž se ty princezničko," Emily se jí bála a tak se přitulila k mé noze a hlavu schovala mezi kolena. "No tak Emily, tohle je moje kamaráda ze školy. Elena. Nemusíš se jí bát." Nakonec se na ni otočila a Elen si jí získala svým kouzelným úsměvem. Emily se jí hned chytla za ruku a pak jsme pomalu šli k jejím kamarádům. "Elen co kdybych se teď nenápadně sbalila a šla pryč?" "Ježíš tak to ne. Jsi tu tak….ty se jich bojíš."Řekla po delší přemýšlení. "No to teda ne." "Hele vidím ti ve tváři strach, nikdy jsem ho u tebe neviděla." "To protože mě neznáš," zašeptala jsem, tak aby to neslyšela.

Musela jsem to vzdát a poslechnout ji. Šla jsem právě na popravu.

"Eghm kluci?" Ihned na to se kluci točili a dívali se nejprve na Elen pak na Emily a nakonec na mě. "Toto je.." nestihla to ani doříct a už se ke mně kluci hrnuli, objímali mě a zároveň vykřikli: "Kristen." "Nebo taky Emily že?" pošeptal mi do ucha Liam. Odtáhla jsem si od nich, otočila se zády a vydýchávala jsem se. Tohle se nemělo stát. Utřela jsem si neposednou slzu, která právě stékala po mé tváři.

"Uh vy se znáte?" "Tak nějak jo, že Kris?" Odpověděl Niall. "Jop,"odpověděla jsem. "Tak tohle mi budeš muset později vysvětlit," špitla Elen, která nechápala. "Doma jo?" Souhlasila a já doufala, že zapomene, protože se mi o tom nechce bavit.

"Hele kluci tohle je Emily," řekla jsem ke klukům. A pak jsem představila i kluky. Ti byli z Em šíleně nadšení, ale ona se jich bála. Nakonec to vzdala a začala si s nimi hrát.

Vlastně mi všichni jsme si s nimi hráli. Pobíhali jsme po parku, kde jsme hráli schovku a pak hoňku a několik různých her.

Když jsem viděla, že se Emily obejde beze mě. Sedla jsem si na lavičku, která byla na kraji parku a pozorovala jak si hrají. Byla to pěkná podívaná. "Ta červená ti sluší, ale myslím, že ta černá byla lepší." "Díky Liame." "Proč?" "Co proč?" "Tak jinak. Změnila jsi se." Asi čekal, že odpovím, ale já nemohla. Neměla jsem na to odpověď. "Harry mi to řekl." "Jo to jsem poznala," řekla jsem podrážděně. "Co máš za problém Kris? Já ti nic neudělal!" Zařval na mě. Pomalu jsem se zvedala z lavičky a chtěla jít pro Emily. Nevydržím to tu. Tolik mi připomínají minulost. Jediné štěstí, že tu nebyl on.

"Kris prosím vrať se. Chci si jen promluvit. Vím, že tě něco trápí. Ale pokud mi to nepovíš ty tak to nezjistím." "A nenapadlo tě, že chci prostě jen zapomenout a začít od začátku?" Začaly mi téct slzy po obličeji a já se čím dál tím vzdalovala od lavičky. "Vyhýbám se vám na každém kroku. Nechci vás vidět. Tolik mi ji připomínáte." Nemohla jsem. Tohle jsem už nezvládla. Utekla jsem pryč. Věděla jsem, že se oEm postarají.. Potřebovalajsem chvilku být sama. Uspořádat si myšlenky.

Asi po půl hodině, co jsem byla schovaná v koruně mohutného stromu jsem se zhluboka nadechla a šla zpátky. Už zdálky jsem slyšela jak se o mě baví.

"Elen přísahám, že taková nikdy nebyla. Známe ji jako milou a vždy s úsměvem." "Zayne něco se jí muselo stát. Jen se na ni podívej. Uzavřela se do sebe. A potom co.. no ty víš. Myslím že nás asi nechce už vidět. Prý ji připomínáme ji. Ale nevím o kom je řeč." "Hele kluci a jste si jistí, že nemá dneska jenom špatnou náladu?" "Ne Elen. Nemám špatnou náladu, ale špatný život a když dovolíte vezmu si Emily." Řekla jsem tak, aby mě slyšeli. Byla jsem jen kousek od nich. Došla jsem k Emily. Klekla jsem si k ní. Pohladila ji po tváři a ona se na mě usmála. Úsměv jsem jí oplatila, vzala ji za ruku a zvedla jsem ji. "Musíme jít zlatíčko. Rozluč se s kluky a Elen." "Této Kris?" "Ano beruško?" "Můžou jít pro Joshe i kluci s Elenou?" "Zlatíčko vážně to chceš?" "Jo prosím," udělala na mě psí očka a objala mě a dala mi pusu na líčko. "Dobře," pošeptala jsem jí do voňavých vlásků..


Ačkoli jsem nechtěla jít s nimi, Em si to přála. Co jsem měla jako dělat? Byla s nimi tak šťastná. No jo no jsou to pošuci. Chovají se jako děti, nedivím se, že je má Emily ráda.

Nechala jsem ji, aby šla vedle Nialla, který si s ní hrál nejvíc. A já šla v zadu se Zaynem a Liamem. Prosím ať nic neříkají. Ať jsou potichu. Nechci nic rozebírat, a už vůbec nechci aby mluvili o Brokolici. Vím, že on jim o naší noci řekl, ale nechápala jsem proč. Najednou mě chytil Zayn za ruku a zastavil se. Chtěla jsem jít dál, ale Liam mě zastavil z druhé strany než Zayn. "To jste se na mě jako domluvili?" "Hmm jo." Odpověděl Zayn. "Fájn co chcete?" "Starou Kristen. Když nám Harold povídal o neznámé dívce z baru, nevěřili jsme mu." "Ne pročpak? Nemohl potkat prostě někoho cizího?" Zayn na mě koukal jako na jelena. Nezná mě takovouhle. Uštěpačnou a drzou, víc jak jindy. Neměl slov a tak musel odpovědět Liam. "Říkal, že potkal nádhernou holku, která má granátové vlasy. Oči, úsměv, postavu a dokonce i vůni stejnou jako ty. Bylo až nemožné abys to ty nebyla. On to věděl. Ty jsi to taky věděla, ale přesto jsi mu lhala. Proč?" "Protože to byla chyba ho potkat. Tak jako teď." "Takže chceš říct, že nás nesnášíš a my jsme jedna velká chyba?" Rozeřval se na mě Zayn. Křičel tak hlasitě, že se otočil i zbytek naší skupinky a všichni měli oči na mé tváři. Plakala jsem, ale nedokázala jsem jim říct pravdu. Stále to bolelo.

"Neřvi prosím," zhroutila jsem se na zem, kde jsem si klekla a plakala. Během chvilky jsem ucítila jak mě objímá malé tělíčko, které mě má opravdu rádo. Emily mi šeptala uklidňují slovíčka, ale moc to nepomáhalo. "Promiň já vážně jsem nechtěl," přišel Zayn. Zvedl mě ze země a já se mu schoulila do náruče. "Prosím nechejte mě být.Všechno bude jednodušší." "Proč Kristen? Chceme ti jen pomoct. No tak . Ššš" Uklidňoval mě a hladil po zádech.

Odtrhla jsem se od něj, utřela slzy a omluvila jsem se jim. "Kluci moc se omlouvám, je toho na mě teď moc. Kate mě zradila a já.. zůstala jsem sama. Snažím se začít od znovu, proto ta barva a jiné chování. Vím, že nejste chyba, ale je pro mě těžké s vámi být, když při každém vašem úsměvu vidím to jak jsme tady byly s Kate. A já se snažím zapomenout. Ale takhle to nejde." Řekla jsem. Pevně jsem zmáčkla Emilyinu ruku a zhluboka se nadechla. Řekla jsem to. Řekla a je mi líp. Jo.Je to lepší.

"Promiň to jsme nevěděli." Řekli kluci a už jsem byla součástí hromadného objetí. "Dobrý kluci. Musíme jít pro toho Joshe," pousmála jsem se a vydala se směr školní hřiště, kde už netrpělivě čekal Josh.

"Teto Kris. Už jsem se bál, že nedojdeš." "Neboj jsem tady. Nemohla bych zapomenout." A oplatila jsem mu objetí. Rozcuchala jsem mu vlasy a usmála se na něj. "Tohle je naše stará Kristen," řekl Louis. "Neboj to dlouho nebudu," zazubila jsem se na něj.

Josh se seznámil s kluky a velice si s nimi rozuměl. Doprovodili nás až k jejich domu. Bylo už pozdě a Emily byla unavená a Josh si musel dělat úkoly. "Běžte dovnitř. Joshi rozvaž Em tkaničky a běžte do kuchyně. Hned jsem tam."

" Máš je ráda že?" "Jo jsou to moji malí uličníci Nialle." "Jde to vidět. Jsi s nimi svá. A hlavně šťastná." "Eghm Elen necháš nás chvilku samotné prosím?" "Ok tak já jdu támhle na tu lavičko ok?" "Díky jsi zlato," a poprvé jsem si objala já. Poprvé od té doby co se známe jsem to neudělala jen proto, že to chtěla ona.

"Můžete prosím tak nějak neříkat Harrymu, že jste mě potkali?" "Jestli si myslíš že tě tenkrát nepoznal tak jsi na omylu." "Já vím Zayne, ale ty na rozdíl od něj jsi mě nepoznal." "Cože?" "Ty si to nepamatuješ? V té kuchyni? Říkal jsi mě něco typu: Nialle ty a ten tvůj hlad. Měl by ses léčit. A pak jsi po mě chtěl podat mlíko." "To jsi byla ty? A já jsem se dohadoval s Niallem, že jsem ho chytnul v kuchyni. Tímto se to všechno vyřešilo." "Jo a upřímně až jsem vypadla od vás z baráku tak jsem se tomu celkem dost smála. Ale to s tím Harry myslím vážně."

"Proč?" "Protože to byla chyba, která se neměla stát. Je to prostě jen minulost." "A co my? Taky nás už nechceš vidět?!" "Bude to tak jednodušší kluci. Omlouvám se."


Nechala jsem je stát venku a šla za dětmi. Utřela jsem si další slzu, prohrábla si vlasy a pokoušela se vzpamatovat. Bude to ještě těžké. Protože tahle Kristen si neumí přiznat, že je k životu potřebuje. Že ho k životu potřebuje.

by Nikpší
PS: Já vím, je úplně o ničem, ale komu by se to chtělo psát na 3x, když Vás nemá rád volastné netbook? :DDD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 káč káč | 20. listopadu 2013 v 20:59 | Reagovat

Beruško..dokonalé..je to fakt krásné..:o..:**
další prosím :* :)

2 Nikpší Nikpší | 20. listopadu 2013 v 21:50 | Reagovat

ty kecale :DDD děkuju

3 *jméno O.o :33 *jméno O.o :33 | 21. listopadu 2013 v 22:08 | Reagovat

krásná,úžasná ..líbí se mi ...prostě dokonalá :OO žeru tě :** ♥

4 Nikpší Nikpší | 22. listopadu 2013 v 19:05 | Reagovat

děkuju :**

5 -Hanna- -Hanna- | 28. listopadu 2013 v 15:07 | Reagovat

Nikolko :333 jsem úplně čučela, když jsi mi řekla v buse, že ta Elen jsem já :OO....taková pocta být ve tvojí povídce :*** děkuji, bejby <333
btw.chci s někým z nich něco mít!!! :(( fňuk :'(...smutně koukám :'(

6 Nikpší Nikpší | 28. listopadu 2013 v 16:26 | Reagovat

neboj třeba jednou budeš, ještě nevím co bude dál :D

7 -Hanna- -Hanna- | 28. listopadu 2013 v 16:36 | Reagovat

6e jednou -___- pfff :D...hned!! :D..
-krásně píšeš^.^

8 -Hanna- -Hanna- | 28. listopadu 2013 v 16:36 | Reagovat

*že

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama