22. kapitola OWOA

1. listopadu 2013 v 21:43 | meum-amo-vita |  One way or another
Tak po trošku delší době :D

Probudila jsem se s východem slunce.
Nechtělo se mi stávat, ale byla mi zima. Přece jenom jsem byla jen v kraťasech a tričku a to jsem měla mokré od ranní rosy. Pozorovala jsem východ slunce a přemýšlela jsem o včerejší noci.

Jo já vím, asi jsem mu to měla říct dřív, ale přesto se nemusel chovat jako malý a hned se urazit. Mohl tady se mnou zůstat až do rána. Nebo prostě …..já nevím.



Po zjištění, že moje úvahy stejně nikam nevedou, jsem se zvedla a šla dolů na louku. Všichni ještě spali a tak jsem si mohla užít ještě chvilku samoty. Nejprve jsem se zašla převléct do našeh
o stanu. Pomaličku jsem otevírala zip, abych nezbudila Mikyho. Bylo pro mě však velkým překvapením, když jsem ho tu nenašla. Musel jít spát za někým jiným. Pořádně jsem se podívala ke všem stanům, až jsem našla Mikyho tenisky pohozené vedle červeného stanu.

Nijak jsem to neřešila. Prostě asi nechtěl být sám ve stanu a tak šel za Kate. Teda doufám, že to byl nějaký takový důvod. Neuměla jsem si představit, že by mohl něco mít s Kate. To by mi přece neudělali. Nebo snad jo?

Nakonec jsem si šla dát dlouhé tepláky a mikinu. Vzala sirky a šla k ohni. Podpálila
jsem nejprve noviny a potom rozdělala oheň. Uvařila jsem vodu a udělala všem ovocný čas, který se do chladného rána určitě bude hodit.

Koukla jsem se na hodinky a zjistila, že je teprve půl 7. Unavená jsem nebyla a tak jsem se rozhodla jít hrát na kytaru. Byl to jeden ze způsobů jak se odreagovat a dostat ze sebe stres. Popadla jsem deku, kytaru a hrnek teplého čaje a poodešla jsem dál od stanů, abych nikoho nevzbudila.

Sedla jsem si na teploučkou deku, čaj položila před sebe na pařez, pohodlně se usadila a začala jsem si vybrnkávat první akordy známé písničky. Tuhle písničku jsem milovala. Bylo v ní tolik vzpomínek na naše setkání s Kate. Na naše prožité chvilky. Ale také vzpomínky na výlet do Anglie. Byla to naše písnička. Jediná,
kterou jsme s Kate složily spolu.

Hrála jsem poměrně dlouho. Zahrála jsem si snad všechny písničky, co jsem znala. Jako poslední jsem si zahrála Little things. Byla to nádherná písnička, pomalá a silně emocionální. Vracely se mi z ní všechny vzpomínky z Anglie. Ta chvíle, kdy jsem před kluky utíkala, kdy jsem na tajnačku tancovala se Zaynem a ta chvíle kdy mě Harold políbil. Ačkoli mám kluka, musela jsem uznat, že líbal perfektně. Ty jeho hebké rty, lačnící po dalších polibcích. Ty kudrlinky co se při větříku motaly kolem jeho hlavy a hlavně ten jeho nikdy nezhasínající úsměv.

Cítila jsem, jak mi po tvářích padají slzičky. Utřela jsem je a odnesla kytaru ke stanům. Všichni už byli venku a upíjeli čaj. Bylo až mrtvolné ticho, a taky jsem si neslyšně sedla kousek od Kate a čekala, než se něco začne dít.

Po lehké snídani jsme se vypravili a vyrazili na vodu. Na člunu jsem byla s holkama a parádně jsem si to užívala. Mikuláš byl stále uražený a tak jsem ho ignorovala.


Po náročné jízdě jsme se při západu slunce rozloučili a vyrazili domů. Cesta domů byla dost tichá. Tak jak celý den. Mikuláš se mnou nepromluvil a bavil se s Kate. Kate se nás snažila udobřit, ale její pokus skončil na nule.
A tak jsme se rozhádaní rozešli domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama