1/2 9. kapitola OWOA

6. března 2013 v 21:54 | meum-amo-vita |  One way or another

Napočítat do 5 a můžu jít. Bože já se bojím. Nikdy v životě jsem na sobě neměla šaty až na zem. A boty na podpatku?? Já se zabiju. Neříkám, že na podpatcích neumím chodit, ale přece jenom to nejsou tenisky.

4. Panebože. Začala jsem příšerně vyšilovat. Já tam spadnu! Začala jsem luskat prsty a cvakat zuby. Pořádně se nadechnout. 3 nachystat levou nohu, abych vyšla správně. 2 Nachystat úsměv. 1 už začala hrát hudba. Nádech, výdech. Bože už se vidím jak si přišlápnu šaty. Moje první a polední předtančení. 0. Právě vycházím. Úsměv připomněla jsem si a vyšla jsem, díkybohu, správnou nohou.

Nevěřila jsem, že to zvládnu, ale když jsem dvakrát obešla tělocvičnu v pořádku, začala jsem se uklidňovat. Cítila jsem jak mi z tváře mizí ten křečovitý úsměv a nahrazuje ho opravduvý smích.

Naše předtančení mělo asi 15 minut, ale přesto mi to připadalo nekonečné. Samá otočka, proplítání a já nevím co kdesi. Posledních pár vteřin. Ano! Nespadla jsem. A pak už jsme se jenom popárovali a uklonili.

Potom začalo to každoroční focení. Nejprve celá třída. Kluk a holka vedle sebe. Potom holky čupnout před kluky. Potom zase naopak, jako další následovalo focení jenom holek a pak jenom párů. Byla jsem v páru s Tuckerem. Byl celkem pohledný. Měl zelenkavé oči a kaštanové vlasy. Byl strašně fajn. Dokud mě při focení nechytil do náruče jako princeznu. "Tuckere! Okamžitě mě postav na zem! Jsem těžká!" "Nejsi a usmívej se do foťáku." "Já tě jednou zabiju Tucku." Pošeptala jsem a pak jsme oba společně řekly SÝR.

Musela jsem se jít podívat do foťáku jak to vypadá. "Náhodou to není tak strašné." Řekla jsem a Linda, naše fotografka, která je o rok níž se usmála. "Jo tahle je hodně povedená." A měla pravdu. Moje červené šaty nádherně ladily k jeho kravatě. Oba jsme se usmívali a já měla opřenou hlavu o jeho hruď. Šaty mi vysely od jeho rukou až dolů a byly mi vidět jenom
špičky botů.

Takhle jsem se měla fotit z někým jiným, pomyslela jsem si. Jenže on tu nebyl. Byla jsem zklamaná, ale nemohla jsem mu nic vytknout. Byl možná ještě v práci a pokud ne, tak byl unavený a někde spí.

Po našem předtančení bylo pár písniček a potom jsme si všichni z naší třídy nastoupily podle abecedy do řady. Začala Agháta s dlouhým proslovem a potom si nás třídní učitel volal jednoho po druhém na pódium a předával nám maturitní vysvědčení.

Potom už nastala jenom taková zábava. Hrála hudba a všichni zapíjeli svůj maturák. Přijeli i moji rodiče. Prý na mě byli moc pyšní, ale nechtěli tady spát a tak kolem půl desáté jeli domů.

Neustále jsem sledovala vchod jestli nedojde. A on nikde. Tancovala jsem snad s každým klukem na ploužáka, kromě jeho. Ale i tak jsem se bavila. Hráli ty nejnovější hity, ale někdy zahráli i nějaký ten starší. Jako například Jahody mražený, které zná každá generace. Bylo to parádní. Užila jsem si to i bez alkoholu. Dobře nějakého toho panáka jsem měla, ale jen tak, aby se neřeklo.

Tancovala jsem na každou písničku. Miluju tancování, tak proč sedět na mojí poslední párty se spolužáky?? A taky Kate. Tancovaly jsme spolu celkem často. A pak přišel úžasný ploužák. Tuhle písničku jsem milovala, a proto jsem si vzala Kate. Tancovaly jsme spolu ani ne půl minuty když přišel Matěj, můj spolužák, a přišel si pro Kate. "Nezlobíš se Kristen?"Řekl to tak provinile, až jsem se musela usmát. "Ne, to je v pohodě."

Jelikož jsem nesnášela ten pocit, kdy sedíte na ploužáka jediná u stolu, šla jsem na záchod. Stála jsem na chodbě otečená zády ke vchodu do sálu a dívala se na WC. Přemýšlela jsem jestli tam má jít nebo ne. Vlastně se mi tam ani nechtělo, ale lepší než tam sedět a dívat se na ty krásné páry. Málem mi utekla slza.

"Ne to nesmíš. On za to přece nemůže." Řekla jsem nahlas a raději rychle zamrkala, abych zahnala slzy. "Kdo za to nemůže?? Udělal ti někdo něco zlato??" TEN hlas bych poznala snad všude. Panebože on to stihnul. Došel. Zhluboka jsem se nadechla a s úsměvem v očích jsem se otočila. "Ahoj Miky." "Ahoj beruško. Tak se mi po tobě stýskalo. Pojď sem." Nemusel mě dlouho přemlouvat. Udělala jsem krok a přiblížila jsem se k němu. Ihned jsem vpadla do jeho objetí.

"Odpovíš mi na tu otázku?" "Musím?? Ty jsi mi minule taky neodpověděl." Usmála jsem se. "Já? A kdy prosím tě?" "Když jsi mě polil kávou. Ptala jsem se tě jak jsi věděl, že jsem si ten ubrousek zvedla a vzala si ho." "Hmm no to.. já.. víš…" "No tak už se vymáčkni." Stále jsem byla v jeho objetí. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se mu přímo do očí. Uhnul a začal se červenat. Poodstoupila jsem od něj, ale propletla jsem si s ním prsty. "No takže??" "Nechceš prvně odpovědět ty Kristen?" "Ok. Nikdo mi nic neudělal, jenom mi bylo líto, že na moji oblíbenou písničku tady nejsi." "Já jsem tady byl, ale než jsem se k tobě s Kate dostal, stál tam nějaký kluk a ty jsi tam nebyla. A Kate mě pak poslala sem." "To nevadí, já jsem ráda, že jsi došel." A vášnivě jsem ho políbila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama